3. listopadu poprvé zasněžilo. A v neděli to zas slezlo. A pak se zas oteplilo. Záběr ze židovského hřbitova.


Očekává se, že v průběhu listopadu bude na Motošíně vybudována světelná křižovatka. V 80. letech fungovala světelná křižovatka na téže ulici 28. října u Akademie. Tato okolnost signalizuje cosi hlubšího, ponechám na čtenářích, aby pátrali po možných významech. Nejzajímavější reakce zveřejníme.
prijemne-hranice@seznam.cz


Zástupitelé za Příjemné Hranice – Daniela Jablonská a Radek Fojtů prohlásili, že při všech veřejných i tajných hlasováních na ustavujícím zastupitelstvu se přesně drželi koaliční dohody. Zvědavost vzbuzuje, zda někdo ze členů koaličního klubu přizná, že se dohody nedržel. Poněkud to připomíná základní školu. Uvidíme, zda lídr koalice (ODS) bude připomínat spíš učitele, nebo žáka... :-)


Laureátka Ortenovy ceny za rok 2004 Marie Šťastná (25) vydává novou sbírku básní – Akty. Její životaběh se s Hranicemi protnul již několikrát. Roku 1999 zde debutovala sbírečkou Jarním pokrytcům.
recenze sbírky předchozí


FOTOREPORTÁŽE:



otevírání bazénu | 17.10.06
noviny Příjemné Hranice

předcházející číslo | číslo 2 | následující číslo

PŘEKVAPENÍ V SOKOLOVNĚ – PRVNÍ DOJMY

Vzápětí po vyhlášení výsledků letošních voleb do zastupitelstva prohlásila dosavadní hranická koalice, složená z Hranic 2000, Příjemných Hranic a ODS, že s jistými personálními změnami a rošádami bude pokračovat. K většině chyběl jeden hlas, což vedlo k přizvání volební koalice Zelení/KDU-ČSL. Vytváření "vládních koalic" ve městech bývá často kritizováno jako způsob, kterým může rozhodnutí města určovat trvale i jen těsná většina zastupitelů (v nejdůležitejších bodech může fakticky rozhodovat dokonce menšina zastupitelů, ale to je téma pro jiný článek).



Alternativou systému koalice / opozice je tzv. proporcionální zastoupení stran v radě města. To prosazují KSČM a ČSSD. V našich podmínkách by to zřejmě znamenalo, že místa v radě by si rozdělila ODS, KSČM, H2000 a ČSSD, které mají dohromady 16 mandátů. Rada by pak sice měla "velmi silný mandát", ale v důsledku se jedná o "past na voliče", kdy všechny důležité strany jsou zataženy do vládnutí a role kritické opozice zůstává jen novým či okrajovým stranám. Proto si osobně myslím, že koalice / opozice je model správnější.

První zkouškou pevnosti nové koalice se stalo 30. října ustavující zasedání zastupitelstva. Ve srovnání s rokem 2002, kdy H2000, PH a ODS "prohlasovaly" dohodnuté návrhy hladce, se ukázalo, že nová koalice bude poněkud nestabilní. Pro lepší pochopení četnářů je třeba vysvětlit, že v zastupitelstvu je 23 lidí a rozhodnutí je platné, jestliže pro něj hlasuje nejméně 12 z nich. Nová hranická koalice deklarovala, že má 13 hlasů. Nejprve se ukázalo, že většina zastupitelů dává přednost tajné volbě před volbou veřejnou. I zde má každý postoj svá racionální zdůvodnění a svá úskalí. Koalice se ovšem usnesla na tom, že hlasování bude veřejné. Na zastupitelstvu to ale dopadlo opačně – znamená to, že nejméně tři hlasy členů koalice byly proti veřejné volbě.

Na místo starosty byl navržen dosavadní starosta Vladimír Juračka (H2000), který se ale s odkazem na koaliční dohodu nominace vzdal, a Miroslav Wildner (ODS). Ten byl starostou zvolen, dostal ale jen 12 hlasů, přičemž nejméně dva členové "opozice" prohlašovali, že mu dali svůj hlas. To by znamenalo, že hned několik členů koalice bylo proti této volbě. Poté následovala volba členů rady. I zde došlo k překvapení – prošly domluvené návrhy: tři Radkové – Radek Hlavinka (ODS), Radovan Langer (H2000), Radomír Fojtů (PH), pak Jiří Haša (Zelení/KDU-ČSL), místo sedmého člena rady Miroslava Kutého (ODS) byl však zvolen Zdeněk Špiřík (KSČM) – koalici opět chyběly dva hlasy, aby prosadila Kutého místo Špiříka.

Zdá se, že koalice příliš pevná není. A jsem opravdu zvědavý, jak si s tím poradí. Protože otázky personální jsou v porovnání s jinými rozhodnutími ještě celkem jednoduché.

Dosud ale byla řeč jen o tom, čemu se říká "technologie" či spíše "technika" moci. Jaká tedy je nová rada? – Čtyři noví členové a rošáda na místě starosty a místostarosty. Zřejmá jsou dvě potencionálně krizová místa. Zaprvé právě tato rošáda a schopnost obou protagonistů přijmout nové role. Zadruhé je tu ostrá změna v odbornosti radních. Zatímco dosud patřilo hlavní slovo profesi učitele resp. ředitele školy, nyní přichází na řadu profese manažera. Uvidíme, jestli tři manažeři v čele města nejsou příliš. A uvidíme, jak si koalice poradí s nečekanou přítomností zástupce KSČM v radě. O stranickou příslušnost v tomto případě ale až tolik nejde – hlasy pro Ing. Špiříka nebyly hlasy pro "komunistu do rady", ale pro "odborníka do rady". Nicméně celý plán koaliční vlády se tím rozpadá. Jestliže zvolit Ing. Špiříka do rady nebylo jednoduché, jeho odvolání bude mnohem těžší.

JJKN | 30. října 2006







4. listopadu 2006
Webatlas města Hranice
Příjemné Hranice 2006 | 2002–6
volby do zastupitelstva 2006


MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
Ač internet funguje a Hranice mají svůj deník, přesto většina Hraničanů se až tento pátek dozvěděla z týdeníku o výsledcích pondělních voleb do rady města. A tak se až teď městem šíří zděšený výkřik, že "v radě je komunista!". Otázkou tedy je, zda nás v nejbližších týdnech čeká opakování volby, nebo se ukáže, že současná koalice odvolání Ing. Špiříka neprosadí a model vlády koalice / opozice se rozpadne. Čekal by nás buď "vesnický" model, kdy všichni svléknou "stranická trička" (jak říkával starosta Novák) a činnost zastupitelstva se povalí kupředu bez jasnějších obrysů – v tom případě by ovšem muselo být přehodnoceno personální obsazení právě zvolené rady. Nebo se zastupitelstvo propadne do neschopnosti se usnášet. Když k tomu došlo v Hranicích v roce 1934, byl do města povolán vládní komisař a obec řídil až do řádných voleb v roce 1936. Dnes by nás myslím čekaly spíše volby mimořádné, protože vládní komisaři už na skladě nejsou. Ale mnohem pravděpodobnější je třetí možnost – nová koalice, která by vznikla buď obměnou té stávající, nebo v úplně jiné sestavě. Ta současná koalice se sejde až 14. listopadu, do té doby se nic nového asi nedozvíme.


Památky
města
Hranic





Více zde


HRANICKÉ KŘÍŽE – II
Kamenné kříže prožily svou hlavní konjunkturu na přelomu 19. a 20. století. Teprve tehdy se stal trvanlivý materiál dostupný širším vrstvám. Před tím bylo používáno hlavně dřevo a plech. Kamenné kříže z 18. a počátku 19. století patří ke vzácnějším a zpravidla byly pořizovány institucemi či majiteli panství.

Přímo na městském hřbitově, při vstupu na bývalý vojenský hřbitov, najdeme torzo kříže, o němž se v literatuře dochovaly informace, že jej roku 1791 vytesal František Gallaš, otec slavného Josefa Heřmana Agapita Gallaše, a že to byla jeho poslední sochařská práce. Na vlastní přání pak byl pod křížem také pohřben. Dnes je nejbližším hrobem v blízkosti kříže hrobka Franze Blaschke, hranického starosty v letech 1864–1870 a 1873–1879. Ze solidní klasicistní kamenické práce dnes zůstává jen sloupek s volutovými rameny, vlisem Panny Marie a rostlinnými ornamenty. Po lucerně zůstala pouze rozeta, i když na zemi položené svíčky svědčí o ještě živé náboženské úctě. Kříž se ovšem zdá odsouzen k postupnému zániku, vždyť mu chybí to nejdůležitější – kříž.
větší foto