Ad: Pohrdá zastupitelstvo v Hranicích názory lidí?
 


 
Pod tímto sugestivním titulkem vyšel další díl dopisového seriálu občanského sdružení Zdravé Hranice. Musím uznat, že jeho aktivní členové mají obdivuhodnou energii, ale zároveň je mi líto, že se jim nedaří pro své myšlenky nadchnout víc lidí. Soudím podle toho, že naposledy se projednání žádosti Zdravých Hranic na zastupitelstvu zúčastnili pouze tři nebo čtyři činovníci Zdravých Hranic, zájem veřejnosti byl nulový. Ovšem když se svou peticí „proti přivaděči“ přišly Zdravé Hranice poprvé, byl zájem veřejnosti velký – sál praskal ve švech. Chci tím říct, že onen „vstupní kapitál“, který Zdravé Hranice získaly poukázáním na důležitý problém, se jim podařilo příliš rychle „utratit“.

Trošku malicherně mi vadí, že když jsme s Jirkou Nezhybou tento problém otevřeli na zastupitelstvu dávno před Zdravými Hranicemi, nikdo si toho pořádně nevšiml. To samozřejmě nemůžu vyčítat Zdravým Hranicím. Ale vzhledem k tomu, že jsem tehdy sám hlasoval proti vybudování „přivaděče“ a později na základě dlouhých diskuzí dospěl k tomu, že lepší je „přivaděč“ vybudovat (několikrát jsem to vysvětloval i na stránkách HT), trvám na tom, že toto rozhodnutí je prozíravější. A on celý spor „Zdravé Hranice versus zastupitelé“ není o ničem jiném než o názorech – v zastupitelstvu zvítězil názor, že pro Hranice je lepší „přivaděč“ mít, Zdravé Hranice si myslí, že ne. Je to čistě spor názorů, Zdravé Hranice se ale bohužel snaží převést záležitost do roviny „dobří my“ x „špatní mocní“. V tomto případě to ale vůbec neodpovídá realitě, což ví každý, kdo se několika jednání zastupitelstva zúčastnil, nebo si z nich na internetu přečetl zápisy. Nešlo o černobílý střet a sám „přivaděč“ má řadu pro a řadu proti – jedná se o rovnici s velkým počtem neznámých. A každý se nakonec rozhoduje podle svého založení – „optimista“ čeká, že celkově převáží klady, „pesimista“ se obává možných záporů. Obojí je oprávněné a teprve budoucnost ukáže, kdo měl pravdu.

Samozřejmě ale existuje geniálně prosté řešení, které by bylo ideální pro všechny – vybudovat obchvat. No a teď je na hranických voličích, aby posoudili, zda současné vedení města mohlo nebo nemohlo vydupat ze státního rozpočtu částku potřebnou pro obchvat (pohybujeme se v řádu miliard korun!).

Protože jsem sám vstoupil do místní politiky jako člen iniciativy Příjemný úder, mám pro všechna „občanská sdružení“ slabost – vím, jak složitý je zápas s „mocí“ a kolik energie spolyká. A proto bych si dovolil dvě malé rady Zdravým Hranicím: 1) nesoustřeďte se pouze na „přivaděč“, ekologických problémů je v tomhle městě mnohem víc a pokud budete schopni do různých schvalovacích procesů výstavby továren, obchodních center atd. smysluplně vstupovat, bude to pro Hraničany dobře; 2) pokuste se v roce 2006 o kandidaturu do zastupitelstva – bez přímého podílu na rozhodování máte jen malou šanci uskutečnit své představy – „angažovaných občanů“ není nikdy dost.

Jiří J. K. Nebeský
Příjemné Hranice

P. S. V článku Zdravé Hranice znovu použily argument 2130 podpisů pod svou peticí jako důkaz, že hájí „názor lidí“. Otázka v petici byla ovšem položena natolik tendenčně, že bez znalosti dalšího by ji musel podepsat každý Hraničák. Proto se na mě nezlobte, ale petici větší význam nepřikládám. Spíš je s podivem, že petici nepodepsalo 10 tisíc Hraničáků...

 


 
9. prosince 2005