28. 6. 2008 • CIRKUS PROFESIONÁL • Cirkus do Hranic. A s plakátem, jehož text: PREZENZUJE | PRAVÝ PROFESIONÁL | BEROUSEK | CIRKUS | SULTÁN. Dost jsem se nad tím napřemýšlel, ale význam mi stále asi uniká. Sobotní odpoledne v cirkusovém táboře u Letního kina bylo tiché. Kdyby bylo ještě volné stanoviště, na němž dnes stojí Billa, jistě by tolik klidu neužili. Jen hluk a provoz. Krmení osla ve výběhu s prasaty.




27. 6. 2008 • ROZHLED Z VIADUKTŮ • Z viaduktů je pěkný výhled na Hranice. Při hledání místa, kde stál fotograf jednoho hitorického snímku Hranic, jsem před časem vylezl až na sem. Dvojice starých viaduktů (cihlový a kamenný) prošla zčásti rekonstrukcí, koleje zmizely, nádherné místo. Dnes tato skončená první etapa rekonstrukce prezentována médiím. Jedno mi vrtá hlavou – podle MFD Miroslav Papoušek z olomouckého Národního památkového ústavu prohlásil: „Dráhy je chtěly zbourat. Na základě naší intervence a pomoci města je naštěstí ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.“ To se událo v září 2007 (viz zde glosa z 15. 9. 2007), ani ne za rok proběhla investice za 20 milionů (Správa železniční dopravní cesty). To se mi prostě nechce věřit, že nějaká instutice v Česku je schopna jednat takhle operativně s tak velkým "objemem finančních prostředků". Skoro se mi zdá, že jsme obětí nějakého mediálního podfuku. Např.: Dráhy nikdy neuvažovaly o zboření viaduktů, připravily projekt rekonstrukce a vypustili do médií fámu, že se uvažuje o bořbě. Na šťastném výsledku vydělají všichni – památkáři, město i dráhy budou za borce :-)




25. 6. 2008 • DRAHOTUŠE V KNIZE • Uvedení knihy o Drahotuších ve "velké zasedačce" zámku ozvláštnila dramatická scéna starostova proslovu za otevírání šampaňské láhve, korkový špunt pak doskákal až k veliteli hranické vojenské posádky. Kniha dílem širokého kolektivu, její obsah bych rád někdy recenzoval jako "pars pro toto" žánru současných vlastivědných monografií s jejich pěknými, ale bohužel také lehce stinnými místy. Grafická podoba knihy mě zklamala. Lepším řešením by byl větší formát, eventuálně i honosnější papír, takže by se písmenka a obrázky nemusely krčit před rozsahem textu. V přehledu významných drahotušských rodáků (pokud dobře koukám) chybí Dalibor Janda, což ne- a nechápu.




4. 4. 2008 • PŘÍPAD ŘEDITELE • V dnešním HT vylíčil kauzu svého odvolání z místa ředitele ZŠ Struhlovsko sám ředitel Jursík. Jak si vzpomínám na dobu svého působení v městské radě, tak "kauza Jursík" začala už před několika lety. Nejméně dvakrát se nahlas uvažovalo, zda by pro školu nebylo lepší ředitele odvolat. Výtky se týkaly většinou ekonomické stránky vedení školy. Často jsou to věci, které "obyčejný smrtelník" považuje za prkotiny, zatímco z hlediska fungování úřadu jsou to většinou věci klíčové. Pokud nejste zrovna alkoholik a máte v pečlivém pořádku účetnictví, sotva se vás nějaká rada pokusí odvolat jen proto, že byste mohl mít ve škole víc účastníků matematických olympiád. Na druhou stranu i ty ekonomické důvody mohou být někdy dost nejednoznačné. Vybavuje se mi případ, kdy pan ředitel Jursík uzavřel smlouvu na provoz kopírky, která se všem radním zdála nevýhodná (kvůli výši paušálu za kopii), když jsem však následně podmínky smlouvy probíral s bratrem, který se kopírkám profesionálně věnoval, tak ten prohlásil, že je to na trhu dobrá cena.




2. 4. 2008 • POLITICKÉ OBCHODY • Kácením stromů u Ekoprogresu na Třídě 1. máje právě začala výstavba marketu Plus. Všichni rozhořčeni. Když někdy v roce 2003 myslím přišel první zájemce o plochu "na město", začala politická přetahovaná těch, kteří raději zachovají zeleň a těch, kteří raději získají peníze do městské pokladny. Podmínky se několikrát změnily, v první fázi byl třeba zájemcem o plochu supermarket Julius Meinl, což třeba mně osobně přišlo přijatelnější než diskont Plus. Ale obecně Příjemné Hranice spíš prodej odmítaly. Starosta Juračka tehdy přišel s tahem přímo mistrným, prohlásil, že peníze utržené za tuhle plochu půjdou na vybudování hudebního klubu. Prakticky to bylo vydírání, ale nedalo se tomu ubránit. A od té chvíle byla plocha u Progrescentra a vybudování klubu nerozlučnou dvojicí. Jakkoli jsem se proti tomu ohrazoval a nelíbilo se mi to, musím uznat, že z hlediska voličů mají tyhle "politické dvojice" dobrou ilustrativní hodnotu. Když půjdu kolem marketu Plus, vždycky si řeknu – to je cena za klub. Samozřejmě je snadné toho zneužívat a říkat třeba "chcete raději místní referendum, nebo sto metrů nového chodníku?"




25. 1. 2008 • NEJVĚTŠÍ PONÍŽENÍ • Nevím, jestli je to nejpřesnější výraz pro opravdu nepříjemný pocit, který zažívám na přechodu mezi Albertem a ZŠ na Třídě 1. máje. Je totiž opatřen semaforem, ale provoz je zde minimální. Tak ve strachu z policie a ve strachu z dávání špatného příkladu dětem stojívám zde jak blbý, i když minutu nejede nic. Myslím, že spíš se ale dává špatný příklad dětem, že semafor se na nesmyslném místě postaví.




14. 1. 2008 • V HRANICÍCH • Teď, nevím proč, se mi vybavila scénka z přípravy volebního programu na rok 2006. V debatě s kandidáty na kandidátku jsme probírali nějaké "mozkobouřkové" nápady sloganů a v jednom bylo něco ve smyslu "Hranice jsou docela hezké město", na což jeden z kandidátů reagoval nesouhlasem vůči slovu "docela". A to s emocí pobouřeného patriota. Naplnilo mě to tím blbeckým pocitem "morální převahy", který dává kritičnost. Ale i tak jsem o tomhle docela hezkém městě napsal další knížku. Začala se prodávat už před Vánoci. Vyšla v řadě Zmizelá Morava a Slezsko, kterou vydává nakladatelství Paseka. Myslím, že Hranice jsou nejmenším městem, na které dosud přišla v řadě řada. Jsou to historické fotografie, které jste ještě nikdy neviděli (alespoň z části).




11. 1. 2008 • NEMÁŠ TO LEHKÉ • V rámci vzplanuvší diskuze o Zámeckém klubu se v Hranickém týdnu dočítáme také:



Té kurzívě se mi prostě nechce věřit. Doufám, že se ještě probudím.




9. 1. 2008 • STRÁNKY ZÁMECKÉHO KLUBU • Tak konečně jsem našel stránky Zámeckého klubu. Progresivně na majspejsu, což se skoro divím. Věřím, že se rozrostou jako houba po dešti. A že přibudou i stránky své = vlastní.




24. 11. 2007 • VÝROČÍ • Včera oslavila moje dcera Nelinka Čagi druhé narozeniny, přičemž to má i své místněpolitické souvislosti – následující den, tedy dnes před dvěma roky, schvalovalo zastupitelstvo rekonstrukci hranického náměstí, takže jsem musel spěchat z návštěvy přerovské porodnice, abych byl včas na zasedání zastupitelstva. Šlo o každý hlas. Ostatně jako vždycky :-)




23. 11. 2007 • MODRÁ OPICE • Dnešní večer jsem s Markétou a Evou strávil na koncertě v Zámeckém klubu. První kapelu jsem skoro nesledoval a nyní nemohu na internetu najít ani její název, což značí, že e-propagace je velmi velmi nízká. Byl to funky večer, tentokrát s účastí převážně devatenácti- & dvacetiletých, kteří si přišli poslechnout kapelu svých vrstevníků jménem Modrá opice, což bylo tentokrát osm hudebníků na jevišti. Příjemné Hranice.


Modrá opice, Zámecký klub, 23. XI. 2007

22. 11. 2007 • MÁŠ PRŮKAZKU? • Mám takový nápad, a mám ho už pár měsíců – založit nějaký Support Hranice Club, ideálně s názvem Jurik. Měli bychom průkazky a činnost by spočívala v tom, že členové by se zavazovali k nějaké podpoře místní kultury. Zhruba ve smyslu: jednou za půl roku si koupím knížku o Hranicích (na výběr je jich dost), jednou za dva měsíce půjdu na výstavu v Synagoze, jednou za měsíc zkouknu film v Kině Svět, jednou za čtrnáct dní půjdu na nějakou akci do Zámeckého klubu. K tomu by se pak družily další aktivity – poznávací vycházky po historii a okolí města, spolkové večeře, účasti na vzpomínkových akcích atd. Že by to bylo krásné!




17. 11. 2007 • 18 LET • Již tradičně připomínám si tradici Listopadu čtením ze svého tehdejšího deníku. A také smutkem po první polovině 90. let, plných svobody, která byla větší než dnes, i když se to těžko vysvětluje těm, kteří to nezažili. A plných naděje v míře dnes úplně nepředstavitelné. Děkuji, že jsem to mohl zažít, a škoda, že to nemohlo trvat dýl.




16. 11. 2007 • DOCUKU & H-BAND • Nezjistit včera, že Docuku dobrá kapelis jsou, jistě bych na ně nešel. Proto nemohu lát občanstvu, že se na koncert kapely nevydalo, a za hlavní kapelu považovalo hranický H-band, ač kvalitou spíš H-Band měl předskakovat. Trošku však se zlobím skrzeva ty, kteří přišli spíš užít si společenské události, než věnovat se hudbě. Ale chápu – převládala generace třicátníků, kteří předali ratolesti prarodičům a šli se pobavit. No nic. Akustika klubu děsivá – řadou drobných opatření snad zlepšit bude se dát. A podobně i interiér, jehož životnost brzy vyzkoušejí onačejší tancmeni. Pro budoucnost prohlašuji, že jsem se stal prvním tanečníkem klubu v celé jeho historii.


Docuku, Zámecký klub, 15. XI. 2007

15. 11. 2007 • ZÁMECKÝ KLUB UŽ • Dnes fanfárou Dechového orchestru LŠU otevřen Zámecký klub s vystoupením kapely Docuku pro zvané hosty (zítra už pro všechny). Poprvé si prohlížím interiér, jejž dosud jen z plánů znal jsem. Pár děkování: architektu Tomáši Kočnarovi, který nejen projekt urobil, ale myslím, že i poprvé s ideou klubu ve sklepeních zámku přišel, Petru Vystrčilovi, že na první koncepci klubu pracoval, Zuzaně Korábové, že se mnou stiskem buldočím zrození klubu prosazovala, zastupitelům, kteří v roce 2006 podpořili vybudování klubu – zejm. Daniele Jablonské, Miroslavu Raindlovi a Jaroslavu Sedláčkovi, kteří tak učinili i přes odpor svých politických stran, a ovšem tehdejšímu starostovi Vladimíru Juračkovi, který věc podporoval, díky také vedoucímu odboru kultury Vojtěchu Bušinovi, který dokázal přesvědčit váhající (mnohem efektivněji než já). A pak samozřejmě všem, kteří projekt po volbách na podzim 2006 nezabili, ale naopak dovedli do zdárného konce – u toho jsem ovšem už nebyl, takže jmenovat nemohu. No a teď napjatě očekávám dramaturgické směřování. Kapela Docuku je výborná, ale při společenském zahájení ji moc lidí nesledovalo. Tak snad zítra!
Oprava: Tak prý si to pamatuju špatně – idea klubu je z hlavy Zuzany Korábové, to znamená, že je duchovní matkou klubu!




24. 10. 2007 • JEŠTĚ JEDNOU ŠKOLY MATEŘSKÉ • Při pročítání materiálů na zítřejší zastupitelstvo mě zaujala věta ředitelky MŠ Sluníčko Leony Vaculíkové: "Nevidím důvod, proč by měly být v mateřských školách umístěny děti, jejichž matka je na mateřské dovolené." Napsala to v souvislosti s chybějími místy v mateřských školkách. Nemůžu s tím souhlasit. Znamenalo by to, že druhé dítě v Hranicích prostě nemá nárok na stejnou pozornost matky jakou mělo dítě první. Přitom tam, kde je míst v MŠ dostatek, tento problém řešit nemusí – první dítě určitou část dne tráví v MŠ a matka se může plně věnovat dítěti druhému. Přitom v neustále sílící tendenci k rodinám s jedním dítětem by bylo správné vyjít alespoň trochu vstříc těm, kteří se rozhodli pro dítě druhé. Ono to není jednoduché starat se o novorozeně a dvouleté dítě současně. Nehledě k tomu, že prostředí školky má primárně socializační roli a kvůli nedostatku míst v MŠ dochází k situaci, že první dítě se do školky může dostat až v pěti letech!




22. 10. 2007 • PROSTŘEDÍ ŠKOL • Když jsem si přečetl text zastupitele Zdeňka Špiříka o nutných investicích do školních budov a vybavení škol, zdálo se mi to jako hezká odpověď na otázku do čeho by bylo účelnější investovat těch řekněmež 130 či 140 milionů, které stál bazén (kdyby to tedy nebylo do infrastruktury). Pokud jde o investice do škol, seděl jsem v radě, v níž byli tři lidé (ze sedmi!) ze školství – ředitelé Flajšar, Škrobánek a Wildner –, zdálo se mi, že školy vidí jako "jednu z priorit" a rozhodně jsme se školami nezabývali málo. To sem ale ani tak nepatří. Zajímavější mi připadá obecně sdílený pocit, že je třeba mít hezké a dobře vybavené školy. Nejsem si úplně jistý, jestli tohle je to nejpodstatnější. Sám pamatuju doby, kdy se ve třídách topilo v kamnech na uhlí (v ZŠ u fary), tělocvičny byly mrňavé a muselo se chodit do tělocvičen vzdálenějších (k radosti nás nesportovců), vybavenost např. učeben chemie byla myslím bídná, záchody otřesné. A nám žákům to bylo úplně jedno. Kvalitu škol tvoří úplně jiné věci než novost počítačů či koberců.




18. 10. 2007 • DRAHÉ DOBRO • Včera zažila hranická Plovárna 1. výročí otevření. Souběžně přišla z místní TV zpráva, že odhad letošní provozní ztráty běhá kolem 12 milionů korun. To je asi dvakrát víc – pokud mě paměť neklame – než se předpokládalo před rokem. Město přispěje jedním až dvěma miliony, ostatní musí městský Ekoltes pokrýt z jiných zisků. Jsem jen prostý člověk z předměstí, ale tohle mi připadá, že Ekoltes nebude schopen nést dlouho. A možnost, že dotace by šla z rozpočtu města, je těžko uvěřitelná. Dobrá věc, ten bazén, ale trochu drahá. Zapeklitá věc! Kdyby se tehdy oněch cca 120 milionů za stavbu a nynějších cca 10 milionů ztráty za první rok použilo ve městě jinde, nikoli na další velký projekt "občanské vybavenosti" či opravy památek... ale třeba opravy silnic a chodníků či investic do průmyslových ploch, byli bychom šťastnější? Zapeklitá věc!




4. 10. 2007 • DVOJÍ POTĚŠENÍ • Dnes večer jsem se začetl do přehledu usnesení předvčerejší rady města (2. října). S radostí čtu, že do návrhu rozpočtu na rok 2008 se dostane "pořízení bezdrátového, ozvučeného, elektronického hlasovacího systému". V minulém volebním období tenhle návrh "nebyl průchozí", nyní už konečně je. To je ovšem jen taková třešinečka na dortíku. Zajímavější je, že rada posílá do zastupitelstva "Návrh optimalizace sítě mateřských škol zřizovaných městem Hranice". Zatímco návrh optimalizace sítě ZŠ před lety obsahoval zrušení ZŠ Nová, tento návrh zjevně jde opačným směrem, neboť rada "ukládá odboru školství 1) posoudit reálnost zřízení mateřské školy v prostorách Domu dětí a mládeže v Hranících (Galašova ulice) 2) zahájit jednání s panem Václavem Randýskem o zřízení mateřské školy v Hranicích" (v budově dřívější Zvláštní školy na Motošíně). Pokud výsledkem jednání bude řešení, s radostí si odškrtnu další splněný volební slib Příjemných Hranic. Není to krásné, když vaše volební sliby plní někdo jiný? :-)




2. 10. 2007 • BYTOVÝ PARADOX • V panelovém domě, v němž nyní bydlím je nikoli zvláštní situace, kdy okna poloviny bytů ústí na rušnou hlavní třídu, zatímco druhá půlka bytů kouká do celkem příjemné a hlavně dosti tiché scenérie rodinných domků Mexika (s továnou Philips na kopečku). Pro pohodlí bydlení je to dost velký rozdíl. Člověk by řekl, že se to nutně projeví v ceně takového bytu. Řekněme, že třeba byt s výhledem na Mexiko bude o 300 tisíc dražší než ten s výhledem na Kunzův zámeček (s Kauflandem na kopečku). Ale ono to tak není. Připadá mi to příznačné pro naši dobu. Rozhodující je pojem (třeba "byt 3+1") a málo místa má jeho kvalita. Připomíná mi to scénku z půlky 90. let, kdy jsme si v Unarclubu objednávali pizzu u tehdy začínajících pizzových rozvozců a rozdělili jsme se do dvou skupin – jedni preferovali nízkou cenu (s méně dobrou chutí), druzí lepší chuť (a vyšší cenu). A všichni jsme chtěli "dát si pizzu".




21. 9. 2007 • KLUB MÁ • V prvním kole komise ani rada vedoucího klubu nevybrala, přišlo tedy druhé kolo. Komise doporučila Dagmar Močičkovou, vedoucí kina. Rada však vybrala Helenu Votavovou z valmezského Kulturního zařízení. Musím říct, že návrhem komise jsem byl zděšen, ne proto, že bych snad paní Močičkovou neměl rád, jen jsem považoval za klíčový "přísun nového vzduchu" do hranické kultury. Druhá věc je, že důvody komise pro Dagmar Močičkovou měly svou logiku, neboť tým, který představila, byl zajímavý a skýtal možnost skutečného fungování klubu. [vsuvka: Škoda, že tento tým hranických pořadatelů nepřišel s vlastním kandidátem. Holt nadšení, zájem a pořadatelské schopnosti ještě neznamenají, že člověk chce půlku pracovní doby strávit papírováním.] Rozhodnutí rady tedy chápu. Stejně tak chápu rozhořčení člena komise a zastupitele Bronislava Ludmily z toho, že rada doporučení komise ignorovala, zvlášť když si uvědomím, že v komisi sedělo pět zastupitelů (z toho dva radní). Pro tvář klubu ovšem bude velmi významné, kdo bude mít na starosti programové vedení. Bude to paní Votavová? Obrátí se na někoho místního? Stane se klub společenským centrem, nebo jen jedním z koncertních sálů ve městě? To jsou věci, nad kterými dumám :-)




16. 9. 2007 • UNARCLUB • Připomínám si dnes osmnáctiny Unarclubu (www.unarclub.cz). Bylo to bezva.




15. 9. 2007 • VIADUKTUS • Po návratu z dovolené čtu, že hranické viadukty byly zařazeny na seznam kulturních památek. Jaká byla geneze této akce? České dráhy oznámily, že mají v úmyslu zbourat dva viadukty z 19. století, jež se v průběhu desetiletí staly jednou z hranických dominant. Zbourat je chtěly proto, že už je nepotřebovaly, protože při rekontrukci tratě se rekonstruoval pouze nejmladší (třetí) viadukt z 20. století. Rada města na oznámení reagovala žádostí o zápis viaduktů na seznam kulturních památek, protože kulturní památku prostě zbourat nelze. A tak noviny přesně referují o zápisu pod nadtitulkem Bourání už nehrozí. Jenže zápis na seznam památek bohužel neznamená, že stát rekonstrukci takových objektů podpoří. Jsem tedy zvědav, zda město – když o zápis požádalo – přistoupí také k druhému kroku (převod viaduktů do svého vlastnictví) a třetímu kroku (financování údržby). Bez toho by to bylo poněkud prázdné gesto.




24. 8. 2007 • SYMBOL JASLO • Tak tedy Jaslo ne-ne, do rukou samosprávného subjektu Město Hranice jej Armáda ČR předat nehodlá. Kolik jen metrů papíru a minut řeči na téma Jaslo zaznělo a bylo napsáno! Postupně se z Jasla stal symbol ŘEŠENÍ. Nevíme co se "sociálně nepřizpůsobivými", tak snad odsun na Jaslo by to vyřešil. Nevíme jak "podpořit podnikání", tak snad prostor Jasla, ne? Nemyslím to nijak ironicky. Pro historika je to zajímavé téma, jaký prostor věnovat v nějakých budoucích Dějinách Hranic projektům, které se neuskutečnily, ale přitom ve své době spotřebovávaly tolik energie "veřejného prostoru"?




23. 8. 2007 • POČTENÍ • Poslal mi Nezhybos text Jakuba Macka Slepota k investorům, posluha moci o hranické továrně společnosti Philips. Zas až tak zajímavé to není a analýza místního tisku v téhle komplikované kauze mi tam citelně chybí. Ale číst se to dá. Alespon "pro zajímavost".




17. 8. 2007 • ODBORNÍCI • V dnešním Hranickém týdnu reagoval Radek Hlavinka, radní a předseda představenstva Ekoltesu, na delší diskuzi o Ekoltesu jako výhradním dodateli tepla do hranických panelových bytů. Text je to obsáhlý a v mnohém inspirativní. Osobně jsem si nejvíc zadumal nad poznámkou o tom, že minulá rada provedla chybu, když nenechala energetickou koncepci města vypracovat bezprostředně po vydání příslušných zákonů. Je to kritika také mé bývalé radniční práce, a hned se rád přiznám – jak je mým alibistickým zvykem – že těmhle věcem ani zbla nerozumím, ba co víc, nemůžu se ani přinutit, aby mě zajímaly. A modelový pan Holec na to řekne: Takoví zastupitelé jsou k ničemu, protože město mají vést ti, kteří TOMU rozumějí. A modelový Nebeský na to: Jenže to by pak ve volbách mohli kandidovat jen manažeři... a vůbec – život města se skládá z mnoha různých oblastí, ne jen z věcí ekonomických. Banální hádání. S jedním nebanálním důsledkem – hloubka odbornosti, kterou vyžadují jednotlivé oblasti fungování, narostla do té míry, že ve dvacetičlenném zastupitelstvu prostě nemůže být víc než jeden či dva lidé, kteří přesně vědí "o čem je řeč" v konkrétním bodě. Připočtěme k tomu, že ač by si to mnoho lidí přálo, není výsledkem odbornosti "jedno správné řešení" (jak to hezky popisuje aforismus o tom, že výsledkem rozpravy dvou právníků jsou tři právní názory). Čím je svět složitější, tím větší je poptávka po jednoduchých řešeních.




17. 8. 2007 • POČTY • Tentýž týdeník mě rozporuplností titulků V Hranicích přibudou čtyři stovky pracovních míst (obal deníku – z článku ovšem vyplývá, že nových míst bude až 320 a perspektivně cca 500) a Multidisplay mění výrobu, o práci přijde 571 lidí (obal týdeníku) přiměl k počítání, z něhož mi vyšlo, že titulek součtu obou článků by mohl znít O práci přijde 250 lidí. A už všech formulací spojených s pojmem "pracovní místo" se mi vybavila slova Oldřicha Sedláčka, který mi kdysi povídá něco ve smyslu "z novin to vypadá, jakoby smyslem podnikání byla tvorba pracovních míst" :-)




14. 8. 2007 • PROHRANÁ SÁZKA • Včera oznámil Hranický informační server, že výroba vakuových obrazovek v hranické továrně Philips – LG.Philips – Multidisplays definitivně končí. V říjnu by měla začít výroba LCD-panelů, provázená výraznou redukcí počtu zaměstnanců. Vzpomínám si, že jsem se kdysi s Michalem Hegerem vsadil, že Philips resp. LG.Philips bude v Hranicích i za deset let. On říkal, že ne. Už loňský rok sázku vyhrál, a tímto oznámením se to potvrdilo ještě víc. Teď už jen si vzpomenout, o co jsme se to tenkrát vsadili. Mám pocit, že o dvacet korun. V přeneseném slova smyslu jsem ve stejné situaci jako město Hranice, které před lety rozhodnutím svých zastupitelů také vsadilo na vakuové obrazovky ... a prohrálo. Kéž by aspoň nešel do kytek celý tenhle průmyslový areál. Bývalo tam tak hezké pole. | Pro zájemce odkaz na starší text O továrně LG.PHILIPS.




7. 8. 2007 • PETICE • Hranický týden též informoval o petici, jíž obyvatelé z okolí ubytovny v Nerudově ulici žádají Město, aby řešilo problémy, jež jim soužití se sociálně nepřizpůsobivými obyvateli bývalé ubytovny přináší. Chápu je, kumulací problémových lidí vznikají problémy přímo obludné. Myslím, že "kauza ubytovna" se v průběhu několika let stane jedním z nejdůležitějších hranických témat. Větší problém než je rušení nočního klidu však vidím v tom, že v otřesných podmínkách (za něž si mohou nájemníci sami) jsou tu nuceny vyrůstat také jejich děti. Škoda, že tím se petice nezabývá.




3. 8. 2007 • BROUZDALIŠTĚ NA NÁMĚSTÍ • Když se v roce 2005 schvalovala rekonstrukce náměstí a když pak v roce následujícím probíhala, nejostřeji sledovali lidé parkování na novém náměstí, a ovšem nový vodní prvek. Nemám teď čas hledat pro to důkazy v tisku, ale mám silný pocit, že vodní prvek nahrazující socialistickou kašnu, byl OFICIÁLNĚ obhajován mimo jiné tím, že v parných dnech jej návštěvníci budou moci použít ke schlazení. Dokonce se tomu chvíli posměšně říkalo brouzdaliště. Proto mi vůbec není jasné, proč najednou přichází oficiální tribuna hranické radnice s bububu-článkem, že koupání ve vodním prvku je zakázáno a že Městská policie na to bude přísně dohlížet. Komu vlastně vadí děti, které se tam občas vykoupou? Rozdíl mezi svobodou a nesvobodou je tento: ve svobodné zemi vystačí s nápisem VODNÍ PRVEK NENÍ URČEN KE KOUPÁNÍ, v nesvobodné zemi k tomu přidají KOUPÁNÍ ZAKÁZÁNO. Pěkně se k tomu hodí tento starý banner Příjemného úderu:





27. 7. 2007 • ZHRZENÁ II • V dnešních ranních novinách, tedy v Hranickém týdnu, kterým jsem výjimečně listoval už ráno, reaguje Ing. Špiřík na článek Ing. Lose. A mimo jiného uvádí také svůj předložený (a zamítnutý) návrh na změny v orgánech Ekoltesu, které by mj. zredukovaly počet "postů", o nichž rozhoduje zastupitelstvo. Když jsem tedy psal o nereálnosti Špiříkova přístupu, musím to uvést na pravou míru – za současné situace, kdy placené pozice v Ekolesu jsou součástí politických jednání při vzniku "vládní koalice", je opuštění "politického klíče" nereálné. Třeba podotknout, že je tomu tak už nejméně tři poslední volební období a změnu může přinést zřejmě jen takový volební výsledek, který nebude vytvářet velmi těsný poměr mezi "koalicí" a "opozicí". Právě to totiž nutí strany k nejrůznějším "handlům". (Takový výsledek je ovšem zdá se v nedohlednu.) To už považuju za reálnější privatizaci Ekoltesu, která by citlivý problém odbourala úplně – viz glosu ze 6. 7. 2007.
Za pozornost stojí i Špiříkovo tvrzení, že jmenování představenstva a dozorčí rady Ekoltesu proběhlo nezákonně, jelikož k němu je oprávněno zastupitelstvo a nikoli rada města. Schválně, jak se zastupitelstvo zachová? A ještě jeden moment bych "vypíchl" – tvrzení, že v místních poměrech nemá fungovat "velká politika" stran, ale zastupitelé by měli po volbách svléknout politická trička (jak říkával Rudolf Novák). V tomhle bodě nemůžu souhlasit. I místní politika musí vycházet z principů a idejí, na kterých vznikají (či měly by vznikat) celostátní strany. Bez toho se politika mění v zápasení, jehož jediným cílem je moc. Bohužel se zdá, že dnes leží politické strany skutečně "napříč idejemi", jak jinak si vysvětlit, že pravicově racionální nápady přináší zastupitel zvolený za KSČM :-) Dokonce bych si dovolil tvrdit, že solidní analýza by dokázala, že vláda levicového Rudolfa Nováka realizovala pravicovější ideje než pravicová vláda Vladimíra Juračka :-) Pokud tedy "svlékat trička", pak by měly být v místních volbách voleny osoby a nikoli strany.




24. 7. 2007 • ZHRZENÁ MILENKA • Hraničtí zelení jsou mi milí, protože své politické angažmá berou vážně a narozdíl od jiných své názory veřejně prezentují atd. Naposledy se o to pokusil Martin Los, nový člen dozorčí rady městské firmy EKOLTES Hranice, a.s., článkem Zhrzená milenka aneb slovní exhibicionismus (v HT vyšla verze poněkud změněná). Text je polemikou s článkem zastupitele Zdeňka Špiříka (KSČM) Jak hájí koalice zájmy města a jeho občanů, který se pozastavil nad způsobem obsazování orgánů Ekoltesu. Postup obou pánů chápu – Špiřík kritizuje, že ekonomické orgány jsou obsazovány primárně podle politického klíče, a Los jako jeden z napadených se musí hájit, k věci patří i obrana útokem a další ošklivosti. Mám na věc názor jiný, poněkud smutný – je špatné, že pozice v Ekotesu (plus několik další postů spojených s odměnami) se dělí jako kořist stran, které právě "vládnou", že tato místa slouží jako hrací políčka v rámci politických games. Jenže si nedovedu představit, že by tomu mohlo být jinak. Myslím tedy, že Špiřík má pravdu, jenže je to pravda vzdálená reálnému. A myslím tedy, že Los hájí neobhajitelné. On vlastně ani nehájí politický klíč, naopak se jej snaží zastřít poukazem na vlastní odbornost.
Sám se musím přiznat, že v první vlně povolebních jednání jsem vloni také usiloval o místo v dozorčí radě Ekoltesu. A byl jsem šťastný, že nakonec vše dopadlo jinak a nebudu muset svůj morální konflikt vypít až do dna. A pro odlehčení – dost jsem se pobavil tím, že jsem Losovu větu "já sám mám praxi v řízení lidí asi pět let" nepozorně přečetl jako "já sám mám praxi v řízení asi pěti set lidí" :-) A ještě jednu poznámku k antikomunistickému étosu Losova textu – laciný antikomunismus je ideologie příliš plochá. A v případě člověka Špiříkova formátu je zvlášť neadekvátní.




22. 7. 2007 • V NOCI NA DNEŠEK • V noci na dnešek jsem poprvé spal na novém místě. Přestěhovali jsme se totiž ze sídliště Kpt. Jaroše, z míst, kde stávaly baráky c.k. reservní nemocnice pro vojáky 1. světové války, v nichž po válce pobývala hranická chudina, na Třídu 1. máje, dříve Stalinovu, předtím Wilsonovu a ještě předtím Nádražní a ještě dřív Horní ulici, do míst, kde se rozkládal starý Horní dvůr s mlýnem, velikým ovčincem a sádkovými rybníčky a kaštanovým hájkem a domkem zv. Pindula. Dvůr v pozemkových reformách zčásti rozparcelovali, zčásti proměnili v tzv. státní statek a nakonec v 70. letech zbořili a vystavěli panelové domy o mnoha podlažích. Právě o proměnách Hranic chystám knížku. Už dělám korektury.




20. 7. 2007 • ŠUMAN • Nedávno v televizi bylo dílo Šumné Hranice. Záběry z asfaltového náměstí byly nevtíravou propagací náměstí vydlážděného. Ukázaly, jak rychle jsme si na tu změnu zvykli. Třeba však říct, že při své každodenní cestě náměstím (za obědem) se skoro pokaždé potkám s nějakým úrazem na tváři tohoto náměstí – málo šterku ve spárách mezi kostkami, neopatrnou jízdou vyvalené kamenné patníky i značky, několik uschlých stromků atd. To bych ale byl hnidopichem ve stylu čtenářských "podnětů", což nemám zájem být. No ale je fakt, že nové náměstí potřebuje zvýšenou údržbu – a ta je drahá, což je škoda.




17. 7. 2007 • HOLUBI PÓDIUM NEUŠETŘÍ • Navštívil jsem nedávno po letech Kroměříž. Je to hezké město, neskonale větší než Hranice. Na náměstí tam mají to, čemu se v Hranicích říká mobilní pódium, už nejméně deset let. Tak jako v Hranicích je i zde zakázáno využívat prázdné pódium k sezení. Tak jako v Hranicích obývají náměstí tuční holubi (na jejichž krmení se pro radost dcery též podílím) a... to v Hranicích zatím není, ale brzy bude... pódium je velice zesrané těmito holuby. Oni pobývají na tyčích tvořících konstrukci pódia a kakají dolů na prkna, jež kdysi znamenala svět. Dnes znamenají svět jen televizní studia.




6. 7. 2007 • HODNÍ LIDÉ VE ZLÉM MĚSTĚ • Smutně jsem se pobavil článkem Lidé chtěli platit za topení méně. Radnice řekla ne a komentářem s názvem Hranické zastupitelstvo: vzpoura podtalentů v Hranickém týdnu. Obojí se vztahovalo k žádosti společenství vlastníků domů čp. 1725–1727 (1. máje), usilujících koupit od města maličký pozemek, na němž hodlali umístit komín své nové kotelny. Spočítali si prostě, že by je vlastní teplo mělo vyjít levněji než teplo dodávané městskou firmou Ekoltes. Zastupitelstvo to odmítlo a čtenář se tedy mohl dočíst, že "Hraničtí zastupitelé dali přednost zájmům města před zájmy lidí." – Logické by asi bylo, kdyby věta byla míněna jako pochvala zastupitelstva, vyznění článku je však právě opačné.
V celku jde jen o to, že nějakých 90 domácností by skutečně mohlo vydělat – ovšem na úkor jiných obyvatel města. Výstavbou další kotelny by se dále zhyzdila Třída 1. máje, nemluvě o zhoršení již dost mizerného tamního ovzduší, a městská akciovka Ekoltes by přišla o kus své rentabilní činnosti. Ekoltes zajišťuje pro město široké spektrum služeb, v nichž ty málo rentabilní mohou fungovat prostě proto, že jsou dotovány (v nejširším slova smyslu) činnostmi rentabilnějšími. Plánů na demontáž Ekoltesu jeho privatizací už bylo několik – a investorům šlo vždycky na prvním místě o tepelné hospodářství. Nakonec však vždy zvítězil názor, že Ekoltes má zůstat v rukou města. Nelze se tedy divit zastupitelům, když odmítají prodejem pozemku podpořit oslabení městské firmy. Hájí tím zájmy většiny obyvatel města.
Nicméně je evidentní, že Ekoltes bude muset čelit silnému tlaku, který dříve či později jeho monopol v oblasti tepla rozdrolí. Jako už se to stalo v hospodářství odpadovém. A čím víc bude Ekoltes jen "jedním z mnoha hráčů", tím víc bude vnímán fakt, že je vlastněn městem, jako podivný. Celkově tedy myslím, že ač by bylo z mnoha důvodů výhodnější zachovat Ekoltes (monopol), nedojde k tomu. Důvody nejsou rozumné, ale citové. Což však nic nemění na tom, že osobně bych prodejem pozemku stavbu nové kotelny také nepodpořil. Stejně jako bych nesouhlasil s tím, aby majitelé panelákových bytů přešli na "tuhá paliva" a topili dřevem v kamnech – jistě by to pro ně bylo ekonomicky nejvýhodnější.




27. 6. 2007 • VÝBORY, O KTERÉ NENÍ ZÁJEM • Nápad rozšířit instituci osadního výboru, která se dobře ujala ve většině intergovaných obcí Hranic, také na město samotné, se i u politické reprezentace ujal (bez ohledu na pravost či levost těchto stran). Já si třeba myslím, že je to můj nápad, ale jiní si zase myslí, že je to jejich nápad, autorství tu asi řešit nebudeme, neboť na něm nesejde. Současné vedení radnice se plánem zabývá, o konkrétních krocích osobně moc nevím. Reaguju jen na článek o tom, že v anketě na tohle téma odpovědělo nějakých třicet lidí, k čemuž příloha HT Hranická radnice připojila titulek "O místní výbory není zájem" (nebo něco v tom duchu, nemám teď noviny před sebou). Netuším nakolik se nechají zastupitelé ovlivnit tímto výsledkem. Jen mám pocit, že i ankety se mají používat uvážlivě, tedy tak, aby o něčem vůbec mohly vypovídat. Přirozeně, že nikdo soudný nemá "zájem o zřízení místních výborů", leda by byl eurobláznem, který miluje komise, plány, analýzy a dlouhodobé koncepce. Je přece potřeba zřetelně povědět, že tyto výbory budou rozhodovat o investicích (v jaké výši) v jasně vymezených lokalitách. Jedině tímto opatřením získala smysl práce osadních výborů. Tohle je první sdělení, které mělo směřovat k veřejnosti. Pokud se to nejdůležitější zařazuje až k technickým parametrům, které bude potřeba "utřepat na zastupitelstvu", škodí se věci samé. Bez jasně vymezených kompetencí nebudou výbory fungovat a bez jasně vymezených kompetencí ani nebude zájem na jejich vzniku. Není nic horšího než další a další komise, které zasedají, ale nerozhodují. A pro zastupitele je třeba si uvědomit ještě jednu věc – pokud mají výbory být smysluplné, musí mít k dispozici nějaké NEZANEDBATELNÉ množství peněz pro investice (a opravy atd.), což zásadním způsobem ovlivní množství peněz, o nichž bude fakticky rozhodovat zastupitelstvo. Jinými slovy, aby mohly výbory fungovat, musí se zastupitelstvo vzdát části svých pravomocí. – Jistě, de iure bude o všem rozhodovat zastupitelstvo, ale de facto musí rozhodovat výbory. – Bez tohoto jasného rozhodnutí nemá smysl výbory budovat, neboť budou zbytečné. Příjemné Hranice navrhovaly ve volebním programu počítat na jednoho obyvatele města s částkou 500 Kč ročně (o níž by rozhodovaly místní výbory). Třeba na sídliště Nová to tedy bylo nějakých 577.000 Kč ročně. Za to už se něco udělat dá. Pro město Hranice (bez integrovaných obcí!) by to znamenalo mít v rozpočtu pro akce místních výborů vázáno 8,5 milionu ročně. Takže před vyhlašováním anket by si zastupitelé sami měli odpovědět na to, co místními výbory získají a co budou muset obětovat. Osobně myslím, že bychom existencí funkčních místních výborů získali všichni.




15. 6. 2007 • VYSOKÁ ŠKOLA V HRANICÍCH • Musím říct, že při četbě Hranického týdne, když pojednává o aktuálních záměrech radnice, často cítím radost z dobrých nápadů. Naposledy mě nadchla místostarostka Ondriášová ideou využít areál delostřeleckých kasáren (Jaslo) jako budovu vysoké školy. Před čtyřmi lety, kdy ještě nebylo jasné, který ze dvou vojenských areálů v Hranicích armáda opustí, jsem chtěl v budovách bývalé Akademie i já školu vysokou. A rozhodně by to byla lokalita mnohokrát lepší pro univerzitu než je Jaslo. Akademii však armáda dnes opustit nehodlá. (A je mimochodem docela zajímavé si představovat, jakými cestami by se dalo ovlivnit toto armádní rozhodnutí.) Jsem tedy velice nadšen tímhle nápadem. Využití Jasla jako průmyslové zóny si nedovedu moc představit, neboť investice do budov budou enormní a vyžadovaly by hodně a hodně úspěšnou grantovou politiku v řádu stovek milionů korun, která by se musela vyrovnat s faktem, že zóna "na zeleném drnu" je mnohem a mnohem levnější. Pokud by zde vzniklo nouzové bydlení pro "neplatiče" na periférii, přinese to víc škod než užitku. A těžko by bylo spojit sociální ghetto s nějakými jinými projekty, což by si rozsah areálu vyžádal (nehledě k tomu, že díky zákonným opatřením by dnes noví neplatiči vůbec vznikat neměli).




8. 6. 2007 • SOKOL 120 LET • 25. května 2007 mi Iva řekla, že bych se po práci mohl přijít podívat do Sokolovny, že tam bude s Nelun cvičit. Chodívá totiž každou středu do kroužku cvičení s dětmi, který se v Sokolovně schází. Dokonce mají obě sokolské průkazky... nebo přinejmenším platí členské příspěvky. Ke svému překvapení nemalému jsem zjistil, že jejich vystoupení je součástí oslavy 120. výročí založení hranického Sokola. Lidí tam bylo moc a moc málo. Pochod s prapory, cvičení na různé hudby. Ve velikém prostoru Sokolovny se vše skoro ztrácelo. Já uvažoval o této budově z roku 1928, vyhořelé, přestavbou znehodnocené a v roce 1974 znovu otevřené, které od roku 1990 stále chybějí peníze na větší opravy. Chátrá. Projev starosty TJ Sokol Hranice bratra Vývody mě vedl v retrospektivách ještě dál – namaloval čítankový obraz boje dobrých hranických Čechů se zlými Němci, jak jej stvořili naši pradědové na počátku 20. století. | viz např. zde | To už je dneska vzácnost. Celou éru socialismu úplně přeskočil a v 90. letech se dotkl jen restitučního sporu o budovu s TJ Sigma Hranice.
A tu mě napadlo, že to je možná právě jen existence této budovy, co drží hranický Sokol při životě. Podobně jako Orel žije díky restituovanému kinu Svět (o něž ovšem nyní vede soudní spor). Tak se nemovitosti podílejí na uchovávání tradic.




7. 6. 2007 • JAK IGNORUJEME ROMY • Vážená paní Fojtů z Nové ulice, přečetl jsem si Váš druhý dlouhý článek o soužití s Romy na sídlišti Nová, které se Vám jeví jako obtížné, ba skoro nemožné. A nedá mi to zeptat se, proč tyto články vlastně píšete? Máte pocit, že tím něčemu pomůžete? Budou Vaše texty číst ti „nepřizpůsobiví Romové“, o nichž pojednávají? Chytí se za nos a začnou žít podle Vašich představ? Nemyslím. Spíš jen posilujete to, čemu se říká rasistické stereotypy, které jsou i bez Vás dost rozšířené.
Žiju už dva roky na jiném hranickém sídlišti (Kpt. Jaroše), které také obývá řada rodin, jež podle barvy pleti bereme (my „bílí“) jako Romy. A pozoruji jedno takřka železné pravidlo. Děti neromské a romské si spolu nehrají. Žijí vedle sebe, ale většinou se pouze ignorují. Teď mám na mysli děti, které ještě ani nechodí do školy, takže si většinou hrají v doprovodu rodičů. A právě „bílí“ rodiče vedou své děti k tomu, aby romské děti ignorovaly. Asi to mají od svých rodičů a ti zas od svých rodičů... Potom je ale těžké chtít, aby Romové sdíleli „bílé“ hodnoty, když ze strany „bílých“ zažívají hlavně odmítání (plus vznešené řeči o multikulturalismu). Sám jsem byl svědkem toho, jak ve druhé třídě ZŠ „náš kolektiv“ doslova vyštípal jediného spolužáka se snědou pletí.
Čeští „anticikánisté“ by si ovšem měli uvědomit, že čas běží a populační tendence je jednoznačná. Počet Romů roste a poroste, zatímco Neromů ubývá. Je na čase přestat naivně očekávat, že jednoho dne hlučný soused, s nímž jsem nikdy nepromluvil vlídné slovo, zazvoní u mých dveří a omluví se mi. Totéž totiž zřejmě očekává on ode mne.
Na řadě jsme my, tedy ti, kterých je (zatím) většina. Proč my? Právě proto, že nás je většina, že jsme údajně rozumnější, kulturnější a já nevím co ještě. Ale nemám na mysli integrační programy a sociální dávky, jen obyčejnou slušnost začít se s Romy bavit. Ne proto, že jsou to Romové, ale proto, že jsou to lidé – jako my.
P. S.: A dost by mi vadilo, kdyby v romských novinách v roce 2100 vycházely články o tom, že by bylo nejlepší ty nepřizpůsobivé gádže sestěhovat někam na okraj města, ať nás slušné Romáky už neotravujou. Přesně tohle děláte Vy, paní Fojtů.
Hranický týden, 1. června 2007
Tady je ještě text, který mě zaujal (a týká se "romské problematiky")




2. 6. 2007 • POHLED NA ROZLOUČENOU • 29. května 2006 zemřel Rudolf Novák, osobnost která měla vpravdě hypnotický vliv na hranickou politickou scénu přelomu 20. a 21. století. Od roku 1975 byl členem KSČ, v roce 1990 byl za ni zvolen do hranického zastupitelstva. O něco později vystoupil a v roce 1994 už byl volen na kandidátce ČSSD (členem od 1997). V letech 1998–2002 byl hranickým starostou, jinak pracoval na různých pozicích ve Státních lesích a od roku 1990 učil na Střední lesnické škole v Hranicích. Mimoto byl odborně i organizačně činný v oboru lesnictví.
Pro mě osobně byl osobností "zakladatelskou", protože mě některými svými činy v době svého starostování popudil natolik, až mě přiměl zajímat se hlouběji o místní politiku a nakonec i kandidovat a "veřejně působit". | více zde | Děkuji mu za tuto zkušenost, i když jistě nebyla jeho záměrem. Podobně nezáměrně dovedl polarizovat místní politickou scénu ještě dlouho po svém odchodu z funkce starosty. Přesto, že jsem ho v době jeho starostování hlasitě kritizoval, nemohl jsem jeho vládu považovat za období temna, jak to dokázali mnozí jiní. Po osobní zkušenosti s prací v radě města jsem nakonec dospěl k jakési omluvě a osobnímu smíření, za něž jsem dnes dvojnásob rád. Součástí této změny pohledu na dr. Nováka byl i text O továrně LG.PHILIPS, který sice není nijak laskavý, ale skutečně usiluje o objektivní uvažování.
Tak tedy NASHLEDANOU!




připravuje © Jiří J. K. Nebeský, 2007

 

Říkám, že: – padesátidílný seriál kulturních sloupků z Hranic z let 1994–1995
Glosák – sto dvacet kousků z let 1996–2001, také víceméně kulturních
Nebeské oči / Sky Eyes – zápisník z hranické politiky z let 2003–2006
Nové Nebeské oči / New Sky Eyes – tento glosář z let 2007–?
Nebeského blog – zápisník na obecnější téma (od 2007)

Příjemné Hranice – stránky politického projektu
Hranická historická knihovna – internetová knihovna

jjknebesky@seznam.cz
• Telefon: 608 632 377 | ICQ: 202257762
www.sweb.cz/jjkn