NEBESKÉ OČI   |   SKY EYES
    
 

SRPEN 2006

18. 8. 2006 - Nyní už mi informace o hranických volebních stranách přinesl Hranický týden, takže se musím omluvit za nepřesnosti, jichž jsem se tu dopustil. Kandidovat hodlá celkem 9 stran (podle abecedy) – ČSSD (1. Vojtěch Zima, 2. Marcel Hercik, 3. Petr Krejčiřík), Hranice 2000 (1. Vladimír Juračka, 2. Zdeněk Škrobánek, 3. Petr Flajšar), KSČM (1. Miroslav Raindl, 2. Ivan Sumara, 3. Zdeněk Špiřík), Nezávislí (1. Jaroslav Sedláček, 2. Ctirad Dohnal, 3. Radomír Král), ODS (1. Miroslav Wildner, 2. Radek Průcha, 3. Miroslav Nehyba), Právo a spravedlnost (1. Ivo Holec, 2. Radka Ondriášová, 3. Antonín Honysz), Příjemné Hranice (1. Radek Fojtů, 2. Zuzana Korábová, 3. Jiří Nebeský), Republikáni Miroslava Sládka (info chybí), Zelení a KDU-ČSL (1. Josef Ježík, 2. Milan Vinkler, 3. Vojtěch Duba). Generační skladbu nechávám stranou, protože u některých kandidátů nemám informace, ale celkově je můj dojem lepší, než při psaní předminulé glosy – tedy, že je tu jistá, i když malá, šance na změnu k lepšímu. A moje největší překvapení? Radka Ondriášová na druhém místě Práva a spravedlnosti.



14. 8. 2006 - Dodatek: Tak pokud jsou mé info správné, ČSSD postavila na první tři místa Vojtěcha Zimu (54), Marcela Hercika (37) a Petra Krejčiříka (31) – tak to taky není špatné. I další strany dávají najevo, že mimo první příčku omlazují. Přesné informace ale zatím nemám. Hezký den.



13. 8. 2006 - Z informací o kandidátkách dalších hranických stran, které se ke mně zatím dostaly, jsem docela překvapen. Vypadá to, že místo postupné generační změny přichází vlna přímo důchodcovská - např. KSČM prý postavila do čela kandidátky Zdeňka Špiříka (60 let), Zelení a KDU-ČSL dokonce Josefa Ježíka (69 let), ODS Miroslava Wildnera (57 let), Hranice 2000 Vladimíra Juračku (57 let). Pokud ČSSD přijde znovu s Rudolfem Novákem (58 let), tak to bude opravdu utkání generace 60. let :-) Příjemné Hranice mají na prvních třech místech Radka Fojtů (42), Zuzanu Korábovou (43) a mou maličkost (32)... Další šok mi udělala zpráva, že Jiří Haša se dostal až nějaké sedmé místo kandidátky Zelení a KDU-ČSL. Nerozumím tomu. Doufám, že mé informace nejsou správné a že se z toho ještě probudím.



11. 8. 2006 – Volební strana Příjemné Hranice byla zaregistrována pro volby do obecního zastupitelstva v říjnu 2006. Brzy spustíme nový web, který představí program a kandidáty PH na léta 2006–2010.



10. 8. 2006 – Dočítám se, že ze znojemské ODS odešli tři její zastupitelé, přičemž (jedním) důvodem bylo, že členská základna je odmítla dát na kandidátku, postižení to vidí tak, že do ODS přišlo několik bývalých členů US a "poté, co nově příchozí získali na svou stranu i další původní členy, nikdo ze současných zastupitelů zvolených za ODS se již na kandidátní listinu znovu nedostal. Dělá to ně mě dojem, že ti lidé, kteří o tom hlasovali, jsou víceméně účeloví členové, vyjádřil se Havlásek." Neznám nikoho ze znojemské ODS, ani jsem snad nikdy ve Znojmě nebyl, věc je to ale zajímavá. Čím víc lidé nemají o politiku zájem – přičemž ovšem politika svůj vliv na lidské života nezmenšuje -, tím podivnější je pozadí "stranického života". Vzpomínám si, že kdysi jsme v PH o něčem docela významném hlasovali, ale mezi hlasujícími bylo také pár lidí, kteří "mezi nás" přišli poprvé či podruhé. Už nevím, o co šlo a jak to dopadlo, ale je mi jasné, že tento problém mají – v té či oné podobě – asi všechny strany v Hranicích.



ČERVENEC 2006

23. 7. 2006 – Pozoruji, že obecně vždy a všude vítězí představa, že "ti nahoře" jsou především blbí. Asi to neplatí jen o politice. Když pak vidíte "ty nahoře" zblízka, zjistíte, že většinou nejsou o nic blbější než vy a o svých rozhodnutích přemýšlejí, diskutují, někdy se i hodně hádají. Ceny parkovného v centru navrhla odborná firma podle požadavku "přednost mají zákazníci" (před zaměstnanci, majiteli obchodů i návštěvníky - ti všichni totiž chtějí parkovat více hodin a proto by logicky měli zaparkovat na okraji centra). Firma, která realizuje řadu parkovacích systémů v ČR navrhla 10 Kč za první půlhodinu, 20 Kč za první hodinu atd. Zastupitelstvo nakonec - po bouřlivé diskuzi - s tímto návrhem souhlasilo. Dejme tomu pár týdnů a nebojme se dopředu, že každá změna musí být k horšímu. Pokud by opravdu byly ceny nastaveny špatně, budou sníženy, nebo také zvýšeny :-)



21. 7. 2006 – Když jsem před lety dával dohromady koncepci informační politiky městského úřadu, navrhl jsem také hostesku, která bude na nádvoří zámku oslovovat návštěvníky, zda jim může s něčím pomoct. Stále si myslím, že je jen otázkou času, kdy se tohle stane normou, ale teď o tom píšu proto, že kritici koncepce "jako jeden muž" vypíchli tento nápad, jímž pak shazovali celý materiál. Vzpomněl jsem si na to, když jsem už asi podesáté slyšel o vodním prvku na rekonstruovaném náměstí, kde se budou "koupat Cikáni". Stálo by za mediální výzkum, kdy a kdo tento "bonmot" zplodil a jakými cestami se po dutých hlavách rozšířil. Samozřejmě je pronášen v rámci toho, jak jsou "ti nahoře" blbí. Mně osobně se projekt náměstí docela líbí a je mi naprosto jedno, jestli se ve "vodním prvku" někdo cachtat bude nebo nebude. Ale zajímavý je hlavně ten mechanismus, kterým se velké věci redukují v hlouposti, ne?



14. 7. 2006 – Na titulní stránce Hranického týdne prohlašuje Břetislav Švidrnoch, že chce sepsat a vydat knihu o práci hranické radnice a že na ni potřebuje sto tisíc korun, na něž žádá od města grant. Kupodivu ani tomu už jsem se nezasmál, protože někteří lidé takhle skutečně uvažují a jednají. Když jsem si to přečetl podruhé, došlo mi, že je to vlastně taková ironická glosa k mému vydávání knížek o Hranicích, které jsou financovány z městských grantů. Pokud jde o věc samu, odkazuji sem, ale víceji zajímavé mi připadá, že současní mediální "kritici radnice z řad občanů" jsou většinou lidé před důchodem. To je možná dobré vysvědčení pro naši práci v zastupitelstvu :-)



ČERVEN 2006

23. 6. 2006 – Josef Christel při osobním setkání spustil lamentaci nad novým hranickým náměstím (nedostatek zeleně) a dodal, že Příjemné Hranice zklamaly a že se bude muset porozhlédnout po jiném favoritovi. Samozřejmě mě to mrzí a samozřejmě se sám sebe ptám: myslí to někteří lidé vážně, když implicitně předpokládají, že strana, která má 3 hlasy z celkových 23 může něco zásadního změnit? Já myslím, že si dělají legraci.



21. 6. 2006 – Minulý Hranický týden přinesl další z dlouhého seriálu (telenovely?) Zdravých Hranic. Dozvídáme se tedy, že už se konečně rozhodli kandidovat v listopadu do zastupitelstva (souhlasím) a také znovu "bojují" za obchvat Hranic. Kupodivu ani náznak nějaké představy, kudy by měl takový obchvat vést. Jedno vím - vybudování D47 spolu s tzv. Palačovskou spojkou je reálným obchvatem Hranic, který může být v reálném horizontu hotov. Zdravé Hranice tuto základní skutečnost neznámo proč ignorují a píší a píší o nějakém jiném obchvatu. A Pravda dostává na frak :-)



6. 6. 2006 – Jestli si ještě můžu dovolit na stránce o HRANICKÉ mikropolitice pár poznámek o politice ČESKÉ, tak zde jsou: Smutně pozoruji nejapný způsob, kterým se s "fenoménem Paroubek" vyrovnávají jeho političtí ("občanští") odpůrci. Volby ukázaly, že proti Paroubkovi nelze aplikovat "boj hysterií". Veřejnost nikdy nebude znepokojena normalizačními jazykovými figurami v projevu řečníka natolik, aby ji to vyděsilo – tento jev oslovuje = děsí příliš úzkou (vzdělanější) vrstvu lidí. A jak se ukazuje, veřejnost rovněž akceptovala plné zařazení KSČM do "demokratického politického spektra", se kterým Paroubek přišel. A je jasné, že dřív nebo později k tomu muselo dojít (už jsem o tom tady psal) – a "pravice" se dopouští fatální chyby, když ještě hraje hru "s komunisty se nemluví". Tématem komunismu prostě nelze Paroubkovi sebrat voliče. A snaha "namočit" Paroubka do nějakého skandálu souvisejícího s korupcí v nejširším slova smyslu je podle mého také marná – Paroubek se jako první polistopadový vůdce chopil role "pana Čistého" a velmi energicky likviduje korupční aféry své strany hned, co se mediálně zrodí. Této taktice nelze než zatleskat a jeho političtí odpůrci se v tomhle bodě mají co učit. A ještě v jedné věci by si z Paroubka mohli vzít příklad – na cokoli reaguje okamžitě a s plným nasazením (a je jedno jaký podíl na tom mají schopní poradci či vlivové agentury). V celé předvolební kampani byla iniciativa na straně ČSSD a úspěch ODS se udál jaksi navzdory její slabé kampani. Takže suma sumárum se zdá, že Jiří Paroubek vytvořil velmi účinnou podobu politika. Pokud ho chce "pravice" přemoci, měla by se zaměřit na jeho politický program, neboť ten se zdá být velmi hubený, existuje-li vůbec.



4. 6. 2006 – Kdybych do toho měl co mluvit, prosazoval bych tento vývoj událostí: ODS a ČSSD změní volební systém směrem k většinovému a budou nové volby. Ale pochybovačně musím dodat, že ani to by nemuselo přinést jasný výsledek. Ta zásadní otázka zní: co nás Euroantlantičany (USA, Itálie, Maďarsko ad.) v poslední době nutí vytvářet volební paty? Na komunální úrovni je to naprosto stejné (viz dnešní Hranice). Podle mého je to proto, že drtivá většina voličů není "ideově zakotvena", jejich hlas pro ODS není výrazem "chci ODS", ale jen "nechci Paroubka", nebo: nemůžou říct "chci ČSSD", ale jen "ODS ne". To ovšem znamená, že základním principem volby je tu "vyvažování", velmi podobné jako u sportovních fanoušků. Má to svou logiku, když volební programy jsou si navenek tak podobné. Jen se bojím, že tento stav znamená konec demokracie, neboť demokratické mechanismy se stávají neúčinnými. A řešení asi bude muset přijít "zvenku"...



2. 6. 2006 – Dnes volby jsou. Budu volit ODS. • Většina lidí v mém nejbližším okolí chce volit zelené, jsem udivený, když se mě tito lidé ve věku 25-30 let ptají, jaký je vlastně rozdíl mezi ČSSD a ODS. Prostě to nevědí. Politika je nezajímá. A proto chtějí volit zelené.



KVĚTEN 2006

25. 5. 2006 – Právě jsem se vrátil ze zasedání zastupitelstva, která nakonec velmi těsně schválilo vybudování kulturního klubu v zámeckých sklepích. Všem, kteří hlasovali pro, ze srdce děkuji. Tak snad nastala chvíle, kdy se po patnácti letech mluvení o nutnosti vhodného kulturního prostoru, začne konečně budovat.



16. 5. 2006 – Dnes odpoledne měla komunistická strana u zámku předvolební "mítink", současně s volebními novinami rozdávali její členové kolemjdoucím červené nazouvací lžíce s logem KSČM a nápisem: "Pojďme se do toho obout!" (nebo tak nějak) Tu hned se mi vybavila pohádka o Sněhurce, jejíž verze u Grimmů má v závěru potrestání zlé královny formou tance v železných botech. Tento tanec samozřejmě vede ke smrti zlé královny. Tak do těchto bot nás myslím chce KSČM nazout a ČSSD už nás do nich způlky nazula. • Můj politický bonmot: levičáci jsou blbci a pravičáci často taky.



13. 5. 2006 – Ach, ošklivě mě Jarmila Žurmanová z komunistické strany pomluvila ve svém stěžovačném článku v Hranickém týdnu. Tak musel jsem reagovat :-)



9. 5. 2006 – Rozpočet na vybudování kulturního klubu v zámeckých sklepích už nakynul na (snad) definitivních 15 milionů. Rada města dnes odsouhlasila a posunula do zastupitelstva. Uvidíme, jak to dopadne tam. Materiál je zde.



5. 5. 2006 – Minulé zastupitelstvo se zabývalo kanalizací v Drahotuších, bohužel "média" chyběla, takže téma (myslím) stále neprosáklo: jde o to, že kanalizace bude v příštím roce vybudována společnou investicí Města a VaKu Přerov s přispěním nějakého úžasného evropského grantu, který ovšem požaduje, aby bylo připojeno nejméně cca 80% (přesné číslo z hlavy neznám) domácností. A tu se objevily pochybnosti, jestli Drahotušané budou ochotni se připojit, protože samozřejmě to nebude zadarmo. Rada města vymýšlí různé "nástroje", jak jim usnadnit vypracování projektové dokumentace i budování samo, momentálně mě však víc zajímá ta obecnější věc: např. kanalizace v Drahotuších se může stát "všeobecným požadavkem", o němž všichni tvrdí, že uskutečnit ho je naprosto nezbytné, když se však začne budovat, ukáže se, že zas až tak moc lidí to nechce (doufejme, že tady to tak nebude) – že prostě všichni mluvili o kanalizaci, protože nic lepšího je nenapadlo. Po jejím vybudování se však nedostaví pocit spokojenosti, jen výkřiky "na co kanalizaci, MY chtěli něco dočista jiného". Takhle to taky může dopadnout s bazénem, klubem atd. Zkrátka "trapas", jak by napsal Blesk, Aha! a další podobná periodika.



4. 5. 2006 - V sobotu jsem si řekl, že konečně napíšu něco o tom, jak "místní politiku" a své angažmá v ní vnímám nyní, avšak ani tentokrát jsem nedal dohromady nic, co by nevypadalo alibisticky. Leitmotivem mělo být to, že být kritikem-pozorovatelem je senza, když však máte rozhodovat a být zodpovědný i za cizí rozhodnutí (s nimiž občas vůbec nesouhlasíte), je to otrava a postupně vás to "sežere". Není to nijak hluboké zjištění.



DUBEN 2006

28. 4. 2006 - Dnešní touha "podělit se o myšlenky", kterou předvádí Miroslav Raindl (KSČM) v rozhovoru v Hranickém týdnu mi připomněla, jak jsem ho za své novinářské éry někdy před pěti-šesti lety lámal, aby mi dal rozhovor do novin. Nedal. Dnes už tu touhu má, takže to jasně znamená, že předvolební čas v Hranicích začal. K obsahu rozhovoru se nevyjadřuju - místy má jistě pravdu, ale řešení nenabízí. Jen jeden detail: uvádí početní růst "občanských sdružení" jako výraz nespokojenosti lidí s radnicí, já naopak se z každého kritického "občanského sdružení" raduju, neboť znamená, že společnost je na tom o kousek líp :-)



BŘEZEN 2006

8. 3. 2006 - Jsem asi příliš skeptický, když myslím, že o volebních výsledcích nerozhodují volební programy ani "dárky" voličům v podobě dalších dávek či jejich slibování. Voličská přízeň je dnes bohužel "ideově" nezakotvená, rozhodují prosté sympatie, které vzbuzuje konkrétní člověk-politik a celek strany (zhruba na způsob sportovního družstva). Možná to vždycky bývalo takové. Takhle bych také očekával výsledky červnových voleb. Nadšení z nové tváře a nového stylu (Jiřího Paroubka) klesá okoukaností. První vlna trvala cca tři měsíce. Pokud by šel vývoj stejnou rychlostí, tak sinusoida se bude znovu obracet právě kolem termínu parlamentních voleb, kdy ČSSD půjde zase nahoru. Takže se můžeme těšit, a můžeme se bát. A podobné to bude i v Hranicích letos v listopadu.



ÚNOR 2006

28. 2. 2006 – Celý únor mě napadalo to, že lidé mají možná radši velkohubé všeobecné kecy než kritické uvažování o věcech, které lze ovlivnit. Ztělesnilo se mi to dvou postav české politiky. První variantu zastupuje Václav Havel, druhou Václav Klaus. Vlastně to není tak strašné, jak to na první pohled vypadá – kýč se taky líbí většímu množství lidí než "opravdové umění". Problém je jen v tom, že o uměleckosti se nerozhoduje u voleb. Což mi zase připomělo nedávné rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který jakousi stranu rozpustil proto, že ústavě odporuje její požadavek diferencovaného volebního práva. No ale to musím říct, že já také současné všeobecné a rovné volební právo považuji za špatnou věc. Myslím si, že rakouská úprava před rokem 1900 - tedy všeobecné, ale ne rovné (diferencované podle daňových odvodů) právo byla mnohem lepší.



23. 2. 2006 - Dnešní zastupitelstvo hlasovalo o jednom prodeji pohledávek (= postoupení obecního bytu), jedním z uchazečů byla také Magda Tvrdoňová, zástupkyně PH v představenstvu Ekoltesu. V závěrečném kole nabízela méně než jiný zájemce. A všichni za PH svorně hlasovali pro toho jiného zájemce, který městu přinese víc. Byl jsem rád - tak hezky se uzavřel kruh, jímž vznikl můj zájem o hranickou politiku. V září 1998 jsem psal reportáž o podivných prodejích obecního majetku, kdy někteří získávají levněji než nabízejí jiní. Ve svatém rozhořčení jsem podal i trestní oznámení, samozřejmě to k ničemu nevedlo. To dnešní pochvalné (a zároveň lehce ironické) mručení z druhé strany zastupitelského stolu "nejste jako my" mi udělalo radost :-) Nicméně to samozřejmě nepřeceňuju, příště to může dopadnout jinak...



10. 2. 2006 - O komentář k nejnovější novinové přestřelce Novák x Juračka mě požádal Pavel Helísek z Hranického týdne a já mu poslal: Je logické, že dr. Novák necítí zodpovědnost za krach továrny, protože skutečně nemohl vědět, že to takhle dopadne a je logické, že podle hesla "nejlepší obrana je útok" se snaží celou věc využít proti svým nástupcům v úřadě. Stejně logické je, že dr. Juračka je šokován a brání se. Já se spíše směju. O víkendu bych ale chtěl k celé "kauze" napsat delší komentář. - Tady je. / Hranický týden se ozval, aby text otiskl, ale vyšlo to jen v jednom z Hranických dnů, což není zrovna nejčtenější periodikum :-(



9. 2. 2006 – Povídá mi tatínek "prosím tě, zkus něco udělat s tím naším chodníkem". Myslel tím chodník ve Hviezdoslavově ulici, zalitý při tání vodou. Tím, kdo se na to má "podívat" myslel město Hranice. I s bratrem Jakubem jsme se o tom chvíli bavili. Ještě před stavbou LGPh byl chodník za vydatných dešťů zaplavován bahnem z nedalekých polí, před pár lety jej město opatřilo vysokým obrubníkem, který měl záplavám zabránit. Nicméně u vjezdů do zahrad byl obrubník zvednut tak nešikovně (ale ono to možná ani jinak nešlo), že většina místních si prostě své vjezdy zase snížila, čímž celé "protizáplavové opatření" ztratilo smysl. Notabene: v situaci, kdy jsou pod vodou skoro všechny chodníky ve městě, je asi bláhové chtít, aby jeden konkrétní chodník byl suchý. Celá debata přinesla stav usmíření typu "no jo, ono se s tím fakt moc dělat nedá". A tak mi přišlo, že takhle by mohla skončit debata nad celou řadou výtek, které vůči městskému úřadu mají obyvatelé města. Bohužel ale věcná diskuze (narozdíl od smrti) nechodí po lidech, ale po horách.



8. 2. 2006 – Jen malá nehranická vsuvka o podivné mediální bublině kolem "karikatur proroka Mohameda". Zápletka sama zdánlivě přináší čítankový morální problém volby mezi dvěma zly – svoboda slova ve společnosti bez náboženství, nebo náboženská společnost bez svobody slova. Jenže ono reálně jde o to, že "bořit modly" jiné než vlastní kultury je trapné a zbytečné.



1. 2. 2006 – Ovšem totální pocit zmaru jsem zažil u televizní obrazovky nad reportáží o dodržování protikuřáckého zákona, který mj. přikazuje přesnou podobu protikuřácké značky i velikost a barvu písma (černé na bílém :-), kterými musí být zákaz napsán ve všech veřejných prostorách. Že zákon striktně nakazuje takovou podrobnost, je důkaz zhovadilosti. Jistě, mělo se tím zabránit pokusům zakazovat kouření maličkými nečitelnými písmenky, jenže místo obecné formulace o "přiměřenosti" bylo zvoleno konkrétní jediné řešení. Jenže to nejhorší teprve nastalo: místo blahosklonného úsměvu tuto pitomost začali některé úřady a provozy zákon přesně naplňovat a už došlo i k tomu, že policisté kontrolují nápisy a přeměřují výšku písmen a vyhrožují přísnými pokutami. To už není jedna pitomost, to už je spolčení hlupců. Důkaz toho, že jsme v prdeli.



LEDEN 2006

31. 1. 2006 – Jestliže to socialistická vláda ČR myslí vážně s úvěrem pro hranický LG.Philips – a ona to opravdu může udělat – pak by místo plánované kanceláře Úřadu práce měla být v podniku rychle otevřena náborová místnost ČSSD. Nejsmutnější na tom je, že i ti blbí socani (ty chytré by to nenapadlo nikdy) by nenabídli ani korunu, kdyby za čtyři měsíce nebyly volby...:-(



27. 1. 2006 – "TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ LG.Philips Displays Hranice – Společnost LG.Philips Displays Holding B.V. dnes oznámila, že vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám na trhu s klasickými obrazovkami (CRT) a nevymahatelnému dluhu požádala holdingová společnost, stejně jako jedna z jejích nizozemských dceřiných firem (LG.Philips Displays Netherlands B.V.) a dceřinná pobočka v německých Cáchách, o ochranu před věřiteli. Holdingová společnost rovněž oznámila, že nebude moci poskytovat další finanční podporu několika svým ztrátovým dceřinným firmám, včetně české továrny v Hranicích, neboť se jí nepodařilo sehnat nové nebo další zdroje financování.
Nejvyšší vedení hranické továrny LG.Philips Displays nyní hodnotí finanční postavení závodu. Současná situace je extrémně obtížná. Jakmile budou provedena rozhodnutí o další budoucnosti hranické továrny, její vedení vydá další prohlášení.
Všech přibližně 1300 zaměstnanců hranické továrny je momentálně informováno o nastalé situaci." – Asi tušíte, co to bude znamenat.



26. 1. 2006 – Už dlouho přemýšlím nad letošními volbami a možnostmi PH zaujmout podruhé. Vstupní kapitál "buřičů" je již proinvestován, ba co víc – očekávání změny, vložená do volby Příjemných Hranic, se ukázala jako nerealistická. Dílem proto, že byla snová (je až k pláči, jak srandovní pohled na politiku bývá obyvklý); dílem proto, že celkové volební výsledky pro žádnou větší změnu nesvědčily. No a taky za to můžeme my. Nebyli jsme připravení. A až letos připravení budeme, hlasy voličů již nepřijdou :-) Taková je cesta člověka.



25. 1. 2006 – Nikdy mě nepřestane úžasem naplňovat subjektivita! :-) Jeden příklad za všechny: do návrhu rozpočtu se dostala oprava schodiště, spojujícího Sklený kopec a Zborovskou ulici (u gymnázia). Pověření úředníci samozřejmě sledují stav lokalit a do "zásobníku investic" se pak dostávají desítky akcí, které by bylo dobré realizovat všechny, ale bohužel na ně nejsou peníze. Pak se tedy oprava tohoto schodiště probojuje do nejužšího výběrového kola – už jen cesta do tohoto výběru by si zasloužila studii! – tedy do návrhu, který radě předkládá starosta a místostarosta. A i tu musí projít ohněm otázky "je to nezbytná oprava?". A to, co mě naplňuje úžasem, je prostě to, že jeden radní stav schodiště považuje za naprosto katastrofální, zatímco jiný říká: není to skvělé, ale chodit se po tom dá.



24. 1. 2006 – Stále pekelně mrzne, na chodnících máme opravdové kluziště a již několik dní zuří "kauza chodníky", v níž na jedné straně neinformovaní (včetně mě) nadávají na Ekoltes, na druhé straně zase z Ekoltesu doléhají nadávky na město, které si ústy starosty oficiálně stěžuje, aniž pořádně ví, za co je Ekoltes placen a co už dělat nemá. Takže: město si u Ekoltesu objednává zimní údržbu části svých chodníků (cca 25 %, víc toho platit nechce, bo je málo penízů). Pokud jsem měl možnost vypozorovat nějakou zákonitost, tak Ekoltes (nepochybně veden množstvím městských financí) udržuje vždy chodník po jedné straně komunikace, zatímco druhou stranu nechává ležet. Velké množství hranických chodníků se ovšem nachází před budovami, jejichž majitelé jsou povinni je udržovat v pořádku - nelze je k tomu ovšem nutit pokutami, protože za neuklizený chodník pokutu udělit nelze. Nepořádní majitelé tak pouze riskují, že případné zranění padne na jejich hlavu a peněženku. Suma sumárum: Ekoltes tvrdí, že dělá to, co má. A kdo s tím nesouhlasí, by to měl nejprve dokázat. Sám uznávám, že "rozbor konkrétní situace" mi většinou přináší poznání, že za led na této části chodníku neodpovídá Ekoltes. Kdyby majitelé uklízeli jak mají a kdyby obyvatelé sídlišť mohli mít do nájemného promítnuty náklady na údržbu sídlištních chodníků, bylo to v Hranicích o poznání lepší. Takže volám nikoli "hanba Ekoltesu!", ale "hanba těm, co vědět mají, ale nevědí!" | Viz tento materiál.



21. 1. 2006 – Situace hranických chodníků je dnes obzvláště hrozná – sníh začal tát a očekávané ochlazení pak celé město pokryje ledem. Jsem schopen pochopit, že dnešek je KALAMITA, ale zaměstnance Ekoltesu opravdu není moc vidět, takže se nezdá, že by si moc lámali hlavu s tím co přijde, když to všechno zmrzne. Nemluvě o tom, že už asi 14 dní trvá v Hranicích "stav klouzačka" i na velmi frekventovaných chodnících, což bych Ekoltesu (jinak akciové společnosti v majetku města pověřené mj. úklidem Hranic) za vinu kladl. Vyjádření ředitele Vinklera v hranickém TV vysílání o tom, že když lidé vědí, že chodník je zledovatěly, tak je také jejich chyba, že se na něj vydají, je poněkud bezohledné vůči lidem, kteří prostě NEVĚDÍ, že chodník JE pokrytý ledem. Ovšem i ti, co VĚDÍ, se prostě potřebují z místa "A" dostat do místa "B". Takže hanba Ekoltesu! A zároveň volání: "nemělo by zůstat jen u volání!"



19. 1. 2006 – Obnovili jsme "diskuzní fórum". Ono tu už fungovalo od 11. června 2003 do konce roku 2003, ale pak se změnou webhostingu (který nepodporoval PHP) zase zmizelo. No a teď je tu "fórum" znovu. Jistě již bez přehnaných očekávání, které snad provázelo jeho první spuštění. Internet poskytuje tolik možností vyjádřit se, že tuto činnost činí zbytečnou... Nicméně k politice jistá snaha o interakci patří, takže směle do toho :-)



16. 1. 2006 – Musím informovat o tom, že finišuje projekt kulturního klubu pod zámkem, jemuž začínáme říkat stále víc Tunel (tradiční hranická značka). Příprava rozpočtu města na rok 2006 také finišuje - a my doufáme, že letos se podaří klub otevřít.



14. 1. 2006 – Jejda, jsem tak samožerský, že jsem si opravdu polebedil u recenze v dnešních Lidových novinách. Ani ty Lidovky ovšem v Hranicích moc populární nejsou, takže musím ještě i na internetu šířit odkaz :-)



4. 1. 2006 – Čtenář mých glos mi napsal: "Na tomto odkazu naleznete zajímavou informaci, že LG.Philips Displays Technology Center Hranice je z hlediska produkce karcinogenních látek celkově na 9. místě v celé ČR! Arnika tyto informace získala z Integrovaného registru znečištění na http://irz.cz. Myslím, že by to stálo za zveřejnění, protože Philips se prezentuje jako zcela zdraví neškodlivý... ne, že bych tomu věřil, ale nečekal jsem, že by mohl být tak vysoko v žebříčku nejhorších... :-(" K tomu je potřeba dodat, že Integrovaný registr registruje pouze tu produkci škodlivých látek, kterou nahlašují produkující firmy a že produkované karcinogeny samozřejmě neběží do hranického životního prostředí, ale jsou předmětem specializované likvidace.



PROSINEC 2005

28. 12. 2005 – Na schůzce jsem taky pověděl, že za problém klíčový mám stále naprostou odtrženost většiny občanstva od rozhodování zastupitelstva a že mě po dlouhých měsících napadlo jisté řešení, tedy věc, která by stav mohla trochu zlepšit. Inspirací mi bylo pronikavé zlepšení v životě integrovaných obcí, kterého hranická "vládní koalice" za účasti PH dosáhla jednoduchým opatřením – místní "osadní výbory", které si lidé vybírají na veřejné schůzi, dostali do pravomoci jisté finanční částky, jimiž mohou smysluplně disponovat. Tím pádem jejich aktivity můžou poměrně rychle dojít realizace. Domnívám se, že v centrálním městě by se dalo použít podobné logiky – rozdělit město na "osady" (logická jsou jednotlivá sídliště, problematické jsou dlouhé ulice typu 1. máje), v nich umožnit vznik "osadních výborů", které budou moci nakládat s jistým množstvím financí ve prospěch svého "regionu". Tohle by zásadně demokratizovalo rozhodování v Hranicích a zároveň by to neznamenalo likvidaci smyslu zastupitelstva, protože stále ještě zbude dost "globálních problémů". Chtěl bych z této ideje vytvořit zásadní bod volebního programu PH na rok 2006. Přemýšlejme nad tím spolu :-)



27. 12. 2005 – proběhlo další slavnostní setkání Příjemných Hranic. Tentokrát jsme ještě před setkáním samotným absolvovali v sestavě Korábová, Fojtů, Nebeský povídání s iniciátory petice za hranický skatepark. Na PH pak přišli ještě další lidé (Bajgar, Tvrdoňová, Marek, Lysá, Nezhyba) a s arch. Tomášem Kočnarem jsme probírali jednotlivé detaily řešení onoho slavného podzámeckého klubu, který bychom v roce 2006 rádi realizovali. No a poté jsme v naprosto zakouřené restauraci Archa probírali, zda se PH mají pokusit či nemají pokusit být dobří v místních volbách, které budou v listopadu 2006.



21. 12. 2005 – DETAIL DETAILŮ – Nové občanky a pasy budou obsahovat tzv. biometrické údaje. Ani si neumím představit, co to je... ale zaujalo mě, že fotografování na tyhle doklady už nebude probíhat ve fotoateliérech, ale přímo na Městském úřadě nějakým speciálním fotostrojem snad za 700 tisíc. Cena není důležitá, důležité je, že tento krok fakticky povede k likvidaci fotografických ateliérů. To je děsné, jak se tenhle stát chová, ne? Jenže takhle bychom si mohli stěžovat velmi dlouho. Bohužel s tím nic nenaděláme, protože "socialistickou nemocí". která za tím vězí, jsme zasaženi všichni.



20. 12. 2005 – Rada města na dnešním zasedání odvolala z funkce ředitele Domu dětí a mládeže Bohumila Kristka. Příčinou nám byly výsledky účetního auditu, z nichž mj. vyplynulo, že v roce 2004 ředitel příjmy ve výši 870 000 Kč nezahrnul do hospodářského výsledku a utratil je (samozřejmě ve prospěch DDM). Možná se to stalo jen z nevědomosti, ale bohužel se to stalo. O drobnějších účetních "podivnostech" nemluvě. Pokud si dobře pamatuji, je to už třetí ředitel příspěvkové organizace, kterého naše rada odvolala...



17. 12. 2005 – ČT 1 včera večer přinesla zprávu, že všichni vlastníci pozemků plánované průmyslové zóny v Nošovicích dali souhlas s výkupem = zóna může vzniknout, pokud Hyundai projeví zájem. Ještě odpoledne prý dva majitelé prodat odmítali. Před pár dny hejtman Tošenovský prohlásil, že pozemky se vykoupit nepodařilo a akce tedy končí. Část, která "spekulovala" a čekala na vyšší nabídku, si uvědomila, že vyjednávání skončilo a "změnila názor", druhá část "odmítačů" podlehla nátlaku spoluobčanů (včetně výhružek) – neboť krajské ostravské zastupitelstvo slíbilo každé ze 420ti nošovických domácností "dárek" 100 tisíc korun (když Hyundai přijde). A tohle mi přijde pozoru hodné! Ať už měli jakékoli pochybnosti o vhodnosti průmyslové zóny u svých obydlí, sto tisíc korun je dokázalo rozptýlit. Jaký pokrok proti volání po vyvlastnění! A jaká podlost – podpořit takový "společenský tlak"!



16. 12. 2005 – Před pár dny jsem sem napsal text o nebezpečí vyhlášení povodňového pásma v Hranicích. A teď ve snaze na text odkázat zjišťuji, že tu není! Takže buď mi tu řádí hekr, nebo jsem trouba (nelze vyloučit, že obojí je pravda). Chtěl jsem si totiž postěžovat, že včera zastupitelstvo drtivou většinou hlasů "vzalo na vědomí" záměr kraje vyhlásit povodňovou oblast v Hranicích v rozsahu tzv. stoleté vody. O co jde? Že se zásadně rozšíří oblast, v níž bude nutno pro jakoukoli stavbu mít povolení vodoprávního úřadu. Zatímco současný rozsah povodňového pásma byl minimální a přesto se ročně jednalo o cca 20 stavebních žádostí, dnes se rozsah území rapidně zvětší – zabírá celou jižní část města až do Komenského ulice. Z mého pohledu se jedná o další z nekonečné řady nesmyslného rozšiřování úřednických pravomocí a ztěžování života lidem aktivním. Takže jedním slovem: NASRAT. Rada původně navrhla zastupitelstvu redukci území na tzv. pětadvacetiletou vodu, ale po prohlášení přizvaných krajských úředníků, že by rozhodně takovou redukci neakceptovali, se většině zastupitelů jevilo "kverulantské usnesení" jako zbytečné. Takže sklapli a "vzali na vědomí". Bytostně s tím nesouhlasím. Bytostně nesouhlasím s dalším takovýmhle "preventivním opatřením". Myslím, že i proklamace a protesty mají svůj smysl. Příští rok bude povodňové pásmo vyhlášeno a následně bude muset být zapracováno do územního plánu, aniž se k tomu bude veřejnost moci vyjádřit... Radek Fojtů hlasoval také proti, ostatní byli pro (několik lidí se myslím zdrželo) :-(

navržené povodňové pásmo (všechny modře označené části se stanou součástí pásma!)



14. 12. 2005 – Narozdíl od mnoha jiných Čechů nemám zato, že platy jejich (našich) poslanců jsou velké. Naopak – intelektuální úroveň některých poslanců je natolik mdlá až je důkazem, že o poslanecká místa se nerve zástup schopných, ale místa zůstávají "těm, kdo přijdou". Jinými slovy: poslanecké peníze jsou příliš malé na to, aby o ně stáli ti nejlepší. Ti se raději věnují výnosnějšímu byznysování, nebo věcem, které sice nejsou finančně příliš oceňovány, ale přinášejí potěšení, které politika nepřinese.
O místní politice to samozřejmě platí taky – odměny zastupitelů jsou natolik nicotné (zastupitel cca 600 Kč, radní 2200 Kč), že motivací k angažování být nemohou. Dnes "bohužel" nadešla doba, která vztáhla všechnu práci k peněžnímu měřítku, takže je stále podivnější angažovat se "jen tak".
Vůbec nemám v úmyslu si stěžovat, naopak – hledám možnosti. A tou možností je prostě "profesionální politika", tím myslím profipolitiky, které si budou politické strany najímat, protože "tihle lidi to umějí". Vedení politických stran by se pak stalo jakýmsi málo viditelným představenstvem, zatímco management pracující pro firmu (=stranu) by vnitřně mohl zůstat i apolitický. Změnila by se politická technika, ale politické ideje by fungovaly dál. To by nebylo tak zlé.
Vzásadě o tomhle je snaha většiny stran udělat svými "lídry" populáry. Jenže tam je to vzato za špatný, protože čistě manipulátorský, konec...



10. 12. 2005 – Když sledujete pohyby hranických vozů, spatříte, že v pracovní době stojí vozy na náměstí a u firem, o něco později na parkovištích u marketů a od takových 18ti hodin do rána zase na sídlištích. Co takhle radikálně narušit systém – vyhlásit celé centrum města od viaduktů až po silnici 28. října a od kasáren až po nemocnici za zónu bez aut? Nebylo by to krásné? Samozřejmě se k tomu nikdo neodhodlá, protože počet automobilistů mezi voliči stále narůstá... A navíc tolik neřešitelných problémů se zásobováním... Tak nám zbývá jen doufat, že ty neobnovitelné zdroje energie brzy dojdou a lidé nevynaleznou jiný srovnatelný pohon. Jen v tom je naděje našich měst...
Tato naivní úvaha jako vystřižená z časopisu Sedmička pionýrů se ovšem dotýká jednoho nenaivního problému: lze uplatňováním politiky jako výslednice všech projevujících se sil (či zájmů) dospět také k nějakým řešením skutečných ožehavostí? Myslím, že bohužel ne. Proti většině nelze demokraticky vyhrát...



Zde je reakce na další část seriálu "občanské sdružení Zdravé Hranice se zlobí". Je to seriál podobný telenovele, podobně barvotiskový, podobně dlouhý a rozporuplný.



9. 12. 2005 – Prolistoval jsem si dnes HáTéčko, bo jsem tam měl v P.O.Boxu dopis pisateli s pseudonymem "paní Všímavá" a taky tam Pavel Helísek napsal článek o mé nové gallašovské práci – edici spisu Mé žalosti a mé bolesti. A uvědomil jsem, jak děsnou extenzi zaznamenaly informace – v roce 1945 se vše o Hranicích vešlo na 4 strany A3 týdně, v roce 1994 začaly Hranické noviny s 8mi stranami a postupně se přidávalo, takže dnes lze popsat hranickými články 24 stran týdně (pokud dobře počítám páteční vydání a všechna denní vydání HT). Z historikova hlediska mě to děsí – tohle už je absolutně nezvládnutelné množství informací. Ale ono je to děsné pro každého – tak mnoho informací na tak málo lidí! Informační inflace. Bezcenné informace. Delší článek, než je tento, již unavuje.



8. 12. 2005 – Na své oblíbené stránce exliterárního kritika a politického komentátora Bohumila Doležala jsem si včera přečetl: "Komunistický svaz mládeže má v programu revoluční svržení „kapitalistického řádu“. Ministerstvo vnitra je zcela logicky hodlá zakázat. Vedení KSM chce na to přejít do ilegality a jediný problém vidí v tom, že by pak nemohlo žádat o granty. Aby státní orgány měly u nás opravdu nějakou vážnost, bude muset ministerstvo vnitra Svazu, jakmile do té ilegality opravdu přejde, dokázat, že bude mít problémů daleko, daleko víc."
Mé vtipné povaze by se lépe líbilo zkrácení na: "Komunistický svaz mládeže má v programu revoluční svržení „kapitalistického řádu“. Ministerstvo vnitra je zcela logicky hodlá zakázat. Vedení KSM chce na to přejít do ilegality a jediný problém vidí v tom, že by pak nemohlo žádat o granty." :-)



KONTAMINOVANÉ HRANICE – Systém evidencí zátěží životního prostředí přinesl mapu ČR posetou fialovými puntíky kontaminovaných míst. Jeden z nich je umístěn také v Hranicích. K mému překvapení se nachází v centru města mezi třídou 1. máje a ulicí Jaselskou v areálu společnosti Sigmont spol. s r.o. - legenda uvádí "celkové riziko 0 – neznámé". Zašrafované území je poměrně velké. Další je pak samozřejmě skládka Jelení kopec. Zajímavé, ne?



Jako grafik firmy Grapp CZ přijdu občas do kontaktu s věcmi, které se lehce ironicky dotýkají mé "funkce v samosprávě" – před pár měsíci jsem třeba vyráběl razítko Zdravým Hranicům a dnes (6. prosince) jsem zase sázel tento leták, který zajímavě spojuje současnou možnost koupě městských bytů s nápravou křivd ze 70. let. Láska k historii mě ovšem nezbavuje zdravého rozumu, takže současné ceny městských bytů považuji za velmi nízké i pro ty, kteří byty dostali jako náhradu za zbořený rodinný dům. Jsem zvědav, kam až tento nápad doraší.



5. prosince večer jsem odpověděl na petici pro vybudování skateparku, tak snad se petenti a iniciátoři neurazí. Zde je celá odpověď. Jinak jsem samozřejmě rád, že někdo tak poměrně solidně formuluje přání, shání si podporu atd., tak uvidíme, jestli nastane nějaké setkání a posun kupředu, nebo to zase skončí jen oboustranným nepochopením a pocitem petentů, že zastupitelé jsou blbci a pocitem zastupitelů, že petenti jsou blbci.
To mi tak nějak připomíná Zdravé Hranice – občanské sdružení, kterému jde o zdravé životní prostředí v Hranicích. Soudě podle jeho projevů, jsou už řádně nakrklí na zastupitelstvo, ač to (nebo aspoň jeho koaliční část) má zase pocit, že pro ekologii "dělá maximum". Můj zcela soukromý názor, který si dovolím napsat jen tady, je, že většina zastupitelů a většina všech lidí v této zemi nemá o ekologii a sledování životního prostředí žádnou realistickou představu – tak na jedné straně ti, kteří mají pocit, že "dělají maximum", mohou vypadat jako ti, kteří nedělají nic; a naproti tomu zase Zdravé Hranice, které mají pocit, že chtěji základí minimum, mohou být považovány za nerealistické maximalisty. V tomto konkrétním případě je pravda opravdu někde uprostřed. Odbor životního prostředí by měl mnohem více "popularizovat" údaje z různých monitoringů, které má k dispozici – to se dá ale vytknout všem odborům městského úřadu (a úředníci mají také trochu pravdu, když říkají "popularizace není naše věc") a Zdravé Hranice by neměly chtít rozsah monitoringu, který přesahuje finanční možnosti města.
Shrnutí: 1. uznávám, že je i mou vinou, že odbor životního prostředí, přestože jsem na to několikrát v radě města upozorňoval, se málo věnuje vysvětlování a zveřejňování nejrůznějších měření; 2. na obou stranách pomyslné barikády jsou lidé, kteří to "myslí dobře", ale ekologie je pro ně věcí natolik složitou, že buď na její pochopení rezignují a doufají, že státní správa funguje dobře; nebo prostě vykřikují, že chtějí "zdravé Hranice", aniž vědí, co to vlastně obnáší. I já si při povídání s ekologickými odborníky připadám jako v říši divů, protože však chápu vědy humanitní, vím, jak moc zkreslené o nich mohou mít lidé mínění a nezlobím se proto na ekology :-)



LISTOPAD 2005

Čtvrteční zasedání zastupitelstva (24. listopadu) mi znovu vehnalo do hlavy úvahy o komunistech a komunismu v postkomunistickém Česku. V MZ sedí za KSČM Josef Oplatek, Miroslav Raindl, Jiří Sumara a Jarmila Žurmanová = hranická KSČM byla v roce 2002 se svými 17 % odevzdaných hlasů druhou nejsilnější hranickou volební stranou. Naprosto nechci hodnotit jednotlivé činovníky KSČM v hranickém zastupitelstvu, neboť na to je dost neznám. Souborně ale působí takto: realizují se zjm. v bodu "různé", většinou mají řadu podnětů, kterým sice nedokáží dát formu "návrhu na usnesení", takže podněty rychle zapadnou, ale jedná se často o věci rozumné - pochopitelné všem a určené "nám všem". Zástupci KSČM v hranickém zastupitelstvu důsledně dělají tu "politiku chodníků", kterou si každý pod pojmem "komunální politika" představí nejdřív. A mně připadá, že velmi podobně je na tom KSČM i na úrovni parlamentu - lidé, kteří se drží "lidských témat", která nestárnou - nemají ambici ani potenci vládnout, určovat směr, spíš velkou touhu být přijati mezi "rovné".
Zdá se mi, že KSČM dnes nemá žádnou vlastní ideologii, jen touhu "být přijata". Už dávno to není avantgarda zítřka. Kdybych byl v roli politického stratéga, využil bych toho. KSČM je dnes mnohem menším nebezpečím než ČSSD (která vlastní ideologii má). Teď samozřejmě píšu jako člověk, který fandí svobodě - tedy pravici.

P.S.: Mimochodem, dnes tak omílané téma "zákazu komunismu" či "zákazu KSČM" mi přijde smutně symptomatické pro dnešní dobu debžotství – kdo požaduje "zákaz KSČM", má myšlenkově hodně blízko k "totalitě". A setrvačníkový "antikomunismus" na pravici už je sterilní = neproduktivní. Na tomhle tématu se postupně přelomí politická scéna – téma se vyčerpalo a kdo je s ním spjatý bytostně, už je pro budoucnost starý...

Jejda, mně se to téma rozrůstá: Na hranické úrovni si všimněte jedné zajímavé věci – ve volbách v roce 2002 kandidovaly Hranice 2000, ODS i ČSSD své tradiční lídry (Juračka, Nehyba, Novák), jediná KSČM dokázala vyměnit své vedení (Raindl místo Střílky). To je pro mě sympatický důkaz, že hranická KSČM normálně žije. Jsem v tomhle ohledu velice zvědav na volby 2006 :-) Fungující strana se nemůže personálně neproměňovat. A Příjemné Hranice? Uvidíme :-)

Můj textík o volebních výsledcích KSČM (2002)




Pořád se něco děje – dnes (22. listopadu) mi paní Pechová přinesla Petici pro vybudování nového skateparku v Hranicích. Nějak se mi nepodařilo vysvětlit, že petici dost dobře nemůžu podepsat, ani pod ni shromažďovat podpisy, když ta petice je určena zastupitelům, k nimž teď patřím. Ale pak jsem si ji celou přečetl, zasmál se a uvědomil si, že to není petice, že to je prostě provolání "chtěli bychom skatepark". Takže bych to podepsat klidně mohl, ač vím, že v nejbližší době na to peníze nebudou. Nicméně ta představa "petizované" společnosti, kde by poslanci signovali petice za cokoli, mi přijde vtipná a pro naši dobu symptomatická. My už totiž nejsme v situaci, kdy by se nadávalo na "ty nahoře", ono už se vlastně nadává na to "cosi", co způsobuje, že nejsme tak bohatí atd. – je to vzpoura proti osudu :-) vedená podivuhodnou představou, že všichni máme na všechno tak nějak "právo".



ŘÍJEN 2005

Zastupitelstvo prodávalo dva domy - o jeden se ucházeli manželé s vietnamskými jmény, zastupitelé však dům prodali jinému zájemci, přestože nabízel o 100 tisíc míň. Jediný jsem zvedl ruku pro Vietnamce, ostatní se zčásti "zdrželi", většinou ale zvedli ruku pro nižší - avšak "domácí" nabídku. Tak jsem měl aspoň radost, že jsem se zachoval důsledně. Menší radost mi ovšem dělá vědomí, že kdyby se rozhodovalo v "referendu", dopadlo by to jako na zastupitelstvu - prachy neprachy. Blujba!



Dnes je 20. října a zastupitelstvo se za chvíli bude zabývat snahou občanského sdružení Zdravé Hranice, aby město Hranice "nechalo udělat" průzkum celého životního prostředí včetně změření všech škodlivin. Zdravé Hranice mají opravdu představu, že něco takového je ve finančních možnostech města.
Příjemné Hranice měly přímo ve volebním programu "radnice bude financovat monitorování kvality ovzduší a vody a pravdivě o výsledcích informovat občany". A skutečně jsme dosáhli toho, že město financovalo roční monitoring ovzduší s nijak překvapivými výsledky. Vtip je v tom, že nekonečným množstvím předpisů jsou nejrůznější velcí znečišťovatelé vázáni k různým analýzám vzorků, které sice provádějí, ale zaprvé tu není místo, které by všechny výsledky shromažďovalo a analyzovalo - a zadruhé i všechny výsledky (i různé další instituce měří různé věci) dohromady nedají dohromady žádný "skutečný stav". - Zaprvé každý měří podle jiných kritérií, takže výsledky nelze srovnávat a něco z nich vyvozovat. Zadruhé žádný "skutečný stav" NEEXISTUJE - tu fouká vítr víc, tu je bezvětří. No, ano, je to dílo špatné státní správy, ale ještě předtím jsou na vině nerealistická očekávání. A ještě před nimi osobní bezohlednost každého z nás :-(



Všímáte si? Maluje se Horní podloubí. Tenhle nápad dostal Jirka Nezhyba asi před dvěma lety, ale výsledku došel až díky jeho nástupkyni Zuzaně Korábové (samozřejmě Příjemné Hranice). Jaký nápad? Že když mnozí majitelé domů udržují podloubí v tak žalostném stavu, že zasáhnout by mělo město, jehož finanční iniciativa by byla hmatatelnou podporou podnikání v centru i příspěvkem k akci "Hranice krásnější", protože Horní podloubí bylo fakt v humusném stavu. Dolní je na tom líp, ale také nic moc, takže v druhé fázi by se mělo dočkat stejné opravy. To je tedy má dnešní radost. Vnímavější si jistě všimli, že přípravné práce "na" podloubí odhalily několik zajímavých reklamních nápisů z časů první republiky = ono to podloubí vypadalo asi podstatně jinak - samá reklama a samá barva, žádná unylá bílá :-)



V několika minulých číslech HT se psalo ve formě dopisů o podpoře na výstavbu infrastruktury, kterou zastupitelstvo poskytlo sdružení Moravská brána, a naopak neposkytlo sdružení Čaputův dvůr. Jako účastník řady jednání, která se kolem těchto projektů vedla, chci „vydat svědectví“, abych lidem píšícím pod jmény Marta Fridrínová a Josef Kříž (a hlavně čtenářům) vysvětlil, proč já osobně jsem podpořil Moravskou bránu a ne Čaputův dvůr.
Nechci moc zabíhat do prehistorie výstavby v lokalitě „Za Čaputovým dvorem“, pro kterou vláda ČSSD původně slíbila poskytnout příspěvek na 650 nových bytů (v rámci podpory investice LG.Philips), v době zmatků Špidlovy a Grossovy vlády a vstupu do EU se k nim pak neznala a několikrát změnila dotační politiku. Zmiňuji to pouze proto, že původně se mělo 44 bytů Za Cementářským sídlištěm stavět ve sdružení Města Hranice s bytovým družstvem. V roce 2003 se soutěže zúčastnili dvě hranická družstva – Moravská brána a Čaputův dvůr.
Ač jsem osobně fandil Čaputovu dvoru, komise rozhodla, že město se sdruží s Moravskou bránou. I když později došlo ke změně dotační politiky, každý asi chápe, že projekt, u jehož zrodu stálo město od začátku (město např. financovalo architektonický projekt!), byl zastupitelům bližší, než projekt jiný. Fakt, že předseda Moravské brány je zároveň zastupitelem, je sice „nemilý“, ale z mého pohledu nebyl rozhodující.
Vedle tohoto malého projektu existuje několik let i ambiciózní projekt Čaputova dvoru na výstavbu stovek bytů „Za Čaputovým dvorem“. Město projekt podporovalo, k naplnění smluv mezi bytovým družstvem a městem ale nedošlo – nejdříve kvůli průtahům ohledně vlastnictví potřebných pozemků, pak kvůli zmatkům vládní politiky. Osobně jsem tento projekt velmi podporoval. Jenže pak se stalo, že předseda Čaputova dvoru byl obviněn z podvodu (známá kauza lipenských domů). I když byl okamžitě odvolán, pokles důvěry k tomuto projektu byl myslím pochopitelný. Domnívám se, že tenhle moment pisatelé dopisů nevzali v potaz.
V dopise podepsaném paní Fridrínovou se píše, že zastupitelé svým rozhodnutím „neoprávněně poskytují zvýhodnění jen některým subjektům“. Nechce se mi věřit, že to někdo může myslet vážně. Zastupitelstvo je tu právě od toho, aby vybíralo, který projekt podpoří, a který nepodpoří. (A lidé složení zastupitelstva stanovují u voleb.) Použijme příměr: dvě firmy vám nabízejí televizor, vy však máte jenom na jeden, takže bohužel musíte vybrat jeden, i když byste nejraději měli televizi v každé místnosti. Nemůžete si koupit půlku jednoho a půlku druhého. A nemá valný smysl vykřikovat: Kdybyste si nepořizovali počítač, mohli jste mít na dvě televize! Na podporu obou projektů prostě nejsou peníze.
P. S. Ještě dodatek. Alfou a omegou výstavby bytů je vládní politika. V zemi, kde je významná skupina lidí zvýhodněna regulovaným nájmem, je potřeba daňové výnosy přerozdělovat tím, že výstavba nových bytů je dotována. Pak ovšem logicky dochází k tomu, že dotace určené na byty pro lidi s nižšími příjmy, jsou použity na byty pro ty bohatší. Přesně tohle kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad na výstavbě bytů v Jižní ulici.



Napsal mi Ivoš Koryčánek: "Občané v červnu 2003 v anketě vybírali mezi bazénem a zimákem a ne mezi bazénem a opravou náměstí. A měli tenkrát informaci, že bazén bude stát cca 70 mil. Kč a zimák cca 45 mil. Dnes už se u bazénu blížíme ke dvojnásobku (naposledy 130 mil.). Myslíš si, že by se i dnes rozhodli stejně? Co tak vyhlásit nové minireferendum?" Vzhledem k tomu, že už jsem podobné věci slyšel i od jiných, napsal bych k tomu cosi.
První problém je: co vypovídala anketa zimák x bazén o jiných potřebách města? Stálo mě dost energie prosadit mezi odpovědi také variantu "C", tedy "ani bazén, ani zimák, ale něco jiného" (s možností napsat co). Sám jsem volil tuto třetí možnost a nijak jsem se tím netajil. Takže si myslím, že jistou vypovídací schopnost anketa měla i v tomhle ohledu. Výsledky jsou všeobecně známé: drtivá podpora bazénu. Navíc si myslím, že dneska by anketa dopadla stejně.
Druhý problém je: vybírali by lidi stejně, kdyby se tehdy vědělo, že bazén bude stát skoro dvakrát tolik? - Nejprve musím poznamenat, že ta cena 70 milionů vycházela ze staršího projektu a ve chvíli ankety nebyl jiný odhad k dispozici. Vše se bohužel (bohužel, ovšem logicky) odehrává za pochodu. Přesnou částku dala až projektová dokumentace resp. nabídky firem. Aby bylo možné tuto relativně definitivní částku znát, byly vynaloženy miliony korun na projekt atd. Takže fakticky až teď (po dvou letech) by byla anketa perfektní. Vlastně ne, perfektní by byla až kdybychom měli podobně kvalitně zpracovánu i variantu B - tedy zimák. To by ovšem stálo další miliony korun...
Teď si vzpomínám, že třeba Petr Flajšar byl výrazně proti tomu, aby se cena bazénu či zimáku v anketě nějak vyčíslovala, protože by byla velmi velmi orientační. Já třeba zase tam nějakou částku chtěl, aby lidé měli z čeho vycházet...
Jo, firma, která vyhrála výběrové řízení na stavbu bazénu, ho vyhrála s částkou 112 498 228 Kč. Že se teď dva měsíce nebude nic dít, přestože už se mělo stavět, je zásluhou sdružení hranických firem, které napadly výsledek soutěže z velmi formálních důvodů, přičemž jejich nabídka byla finančně bezkonkurenčně nejhorší (mám dojem, že to bylo nějakých 140 milionů). Takže teď se čeká na rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž. I stavba bazénu není jednoduchá věc :-)



O novém správním řádu toho mnoho nevím - jen Jirka Nezhyba mi líčil, že v některých ohledech je z jeho (NGO) pohledu horší než ten starý - socialistický. A na druhé straně lidé, kteří velí úřadům varují, že nový správní řád bude znamenat nárůst úředníků - prý nejméně o 20 %, protože ukládá úřadům tolik nových povinností, že se současným množstvím sil nebudou schopny je splnit... Dnes ráno mě napadlo, že jeden malý pozitivní prvek by tento socialistický boj s nezaměstnaností (vytvářením dalších zaměstnanců státu) mohl mít - úředníci patří k těm nejlépe informovaným občanům a tedy také voličům, vědí za co odpovídá ten který úřad a mají tedy realističtější představy o místní politice. Snad :-)



Na minulé radě jsem si při informaci pana tajemníka úřadu o chystané anketě, při níž lidé budou moci vyjádřit své spokojenosti či nespokojenosti s jednáním na hranickém městském úřadě jen povzdechl. A zapřemýšlel. Čím to, že když jsme něco takového navrhovali těsně po volbách (na jaře roku 2003), tak se nám (tedy Příjemným Hranicům) to prosadit nepodařilo? Můžete si přečíst. Z celé navržené "informační politiky" zůstalo jen torzo s velmi špatným poměrem vynaložené energie a vydobytých výsledků...
Pro řadu kolegů se vysmívaným symbolem této koncepce stala postava uniformovaného zaměstnance, který na nádvoří úřadu oslovuje občany "mohu Vám nějak pomoci?" - Bylo to příliš nové, až se to jevilo být směšným :-) Že za pár let to bude běžné, je dnes asi jasné i těm, kteří se v roce 2003 smáli. Ale je tak jednoduché počkat až to bude běžné! Vždyť proč zkoušet nevyzkoušené?
Nechci kňourat, že není snadné být "prorokem" a že už vůbec není snadné prosazovat novoty v reálu, jen říct těm, kteří nás kdysi do zastupitelstva volili, že v některých věcech jsme se fakt hodně snažili, ale nebylo to nic platné. Prostě se nám to nepovedlo.



Jeden ze zářijových pátečních Hranických týdnů přinesl stranu QUO VADIS, HRANICE?, na níž si svá stanoviska a invektivy vyměnili ex-starosta Novák a in-starosta Juračka. Jedná se vlastně o to, čemu dát přednost, jestli úpravě hlavního náměstí, nebo jiné - "praktičtější" - věci. No, myslím, že podobné úvahy měly své místo spíš při rozhodování o bazénu. Ten je skutečně luxusem, který bude podivně kontrastovat s úděsným stavem hranických silnic a chodníků. Nicméně Hraničané dali přednost bazénu. O úpravě náměstí myslím si to, že je svrchovaně nutná a jeho současný stav ostudný. Nicméně si rád počkám, jestli se příští rok do zastupitelstva dostane nějaká strana, která si dá jako svou prioritu opravu chodníků. Z rozhovorů s lidmi soudím, že považují za vyloučené, uspět ve volbách s opravou chodníků. Má revoluční povaha si tuto možnost ovšem vyloučit nedovoluje ;-) Sumasumárum jde vlastně o to, jestli hlas daný politické straně znamená souhlas s jejím volebním programem aspoň v elementárním smyslu. Jestli už volby dávno nejsou jen hlasováním o sympatiích - jako třeba u VyVolených (u SuperStar tomu aspoň předcházely pěvecké výkony).






připravuje © Jiří J. K. Nebeský, 2003-2006
1. Názory vyjádřené v této rubrice nejsou v žádném ohledu "oficiálním názorem" Rady města, Městského zastupitelstva Hranic či volební strany Příjemné Hranice (jejichž členem autor je), jde o názory jen a "jen" osobní.
2. Po předchozí domluvě [jjknebesky@seznam.cz/ 608632377] je možno tyto texty publikovat také mimo internet.
3. Odkazy: Jiří J. K. Nebeský - www.sweb.cz/jjkn @ Příjemné Hranice - www.prijemne-hranice.cz @ Město Hranice - www.mesto-hranice.cz